Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
batoh

vlaková zastávka Protivín

Šumava

Obrázek
kategorie: doprava
podkategorie: dráha
lokalita: písecko
GPS:
zobrazit na: google maps, mapy.cz

Vlaková zastávka Protivín je druhou zastávkou ve městě mimo velkého železničního nádraží, kde se setkávají dvě tratě Plzeň – České Budějovice č. 190 a Zdice – Protivín č. 200, zastávka se nachází na pokračování trati do Českých Budějovic. Železniční trať Plzeň hl. n. - České Budějovice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 190) vede z Plzně do Českých Budějovic přes Nezvěstice, Nepomuk, Horažďovice, Strakonice, Ražice, Protivín, Číčenice a Dívčice. Jde o jednokolejnou elektrifikovanou celostátní trať, která je částečně dvoukolejná. Provoz na trati byl zahájen v roce 1868. Elektrifikovaná je od roku 1962 z Plzně do Blovic, v roce 1963 do Horažďovic, v roce 1966 do Strakonic a v roce 1968 byl dodělán i zbytek tratě.





odkaz: není

informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Rudík, Železná Ruda - ubytování na Šumavě



vyhledat na: google, seznam
více obrázků: google obrázky

mapa

ubytování v okolí

penzion 9001, Přední Výtoň

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování: penzion
Šumava: lipensko
šumavská obec: Přední Výt...

ubytování s kapacitou: 31
cena ubytování: od 430 Kč detail

Rekreace na Lipně

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování:
Šumava: lipensko
šumavská obec: Frymburk

ubytování s kapacitou:
cena ubytování: od 0 Kč detail

mohlo by Vás zajímat

nádraží Týn nad Vltavou

batoh
nádraží Týn nad Vltavou
Šumava A-Z: dráha
Šumava: písecko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
detail

další informace

Šumavou je rozsáhlé zalesněné pohoří asi 120 km dlouhé, táhnoucí se podél jižní hranice České republiky ohraničené Vyšebrodským a Všerubským průsmykem. Je pramennou oblastí nejznámější české řeky Vltavy a pramení na ní i její významný levostranný přítok Otava. Šumava to je levná aktivní dovolená. Chcete si užít sportu a jiných aktivit nebo jen relaxovat a odpočívat? Máte rádi cykloturistiku, lyže, turistiku, in-line, lodě, rafty, koupání, rybaření, outdoor aktivity? Toto je ta pravá dovolená v krásné šumavské přírodě! Na Šumavě je možno se celoročně pasivně i aktivně, využívat rozsáhlých sítí značených cyklostezek a turistických tras, sjezdovky s vleky, kilometry upravených běžeckých stop - o jejich upravenosti on-line přes net informuje Bílá stopa. Levné ubytování Šumava a dovolená na Šumavě to jsou levnější penziony a hotely pro vaší levnou dovolenou. Je to ale také i levná dovolená na chalupě k pronajmutí. Vyberte si, jak si přejete strávit svou dovolenou na Šumavě. Ubytování na Šumavě je ideální jak pro zimní dovolenou na horách, tak i pro aktivní letní dovolenou na kolech i pro rodiny s dětmi. Oblast Šumavy s mimořádnou hodnotou přírodního prostředí, které ještě nebylo rozhodujícím způsobem negativně poznamenáno lidskou činností, byla v prosinci roku 1963 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Národní park Šumava se táhne od Železnorudské kotliny na západě, zahrnuje oblast Šumavských plání v okolí Kvildy a dál sleduje jeho hranice tok Teplé Vltavy až k Nové Peci u Lipenského jezera. Zahrnuje i Trojmezenskou hornatinu s masivem Plechého. K přírodním zajímavostem Železnorudska patří také Prášilské jezero a jezero Laka. Směrem k severu přechází Šumava většinou zvolna v poměrně členité a rozsáhlé Šumavské podhůří, do které spadá okolí Vimperka a Vimperská vrchovina. Chloubou Šumavy není pouze nedotčená příroda, ale také kulturní památky. Šumava disponuje mnoha rozličnými rekreačně-sportovními, ubytovacími, stravovacími a dalšími zařízeními, která vytvářejí kvalitní základnu pro prožití příjemné a spokojené zimní a letní rekreace. K dispozici jsou hotely, penziony, apartmány, kempy, chaty a chalupy, chalupy s bazénem, chalupy na horách, apartmány na horách. Ubytování na horách, u vody. Pro rybáře, pro motorkáře, pro cyklisty, pro lyžaře. Více na http://www.sumava.cz/.

Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:

Rozluštění záhady bylo vpravdě velmi jednoduché. Vojta vylomil už předdávnem mříž ze zdiva při okně komory na trávu, aby jím mohl vylézt přímo do sadu; odšoupl ji pak jediným sáhnutím ruky, kdykoli se touto cestou chtěl brati, a vrátiv se, zase ji přikládal, ovšem velice povrchně, ale znát napohled nebylo ničeho; liboval si v takovém konání, jímž kryl své noční výpravy způsobem pro nezasvěcené tajemným a svrchovaně záhadným. Opatřil si vedle toho háky a paklíče, jimiž kterýkoli zámek v domě a také u dvířek sousedů otvíral a které na různých místech uschovával, krátě si takto své cesty a zahlazuje všeliké stopy po sobě; ježto nikde ničeho nebral, nikde také podezření nevzešlo a nikdo nepřipadl na jeho spády, ba, tušení o nich neměl.

„Musím doskočit dnes ještě do Selce," vece Vojta po krátké přestávce; „třeba odevzdat Železnému tuhleto. Odveze to časně ráno do Budějovic."

Natáhl rámě, sáhl do křoví, vytáhl cosi, čeho ve tmě nebylo lze rozeznati, načež, uchopiv ruku Apoleninu, dodal:

„Sáhni!"

„Aj — zajíc... dva zajíci," vece dívka, hmatajíc naznačeným směrem.

„A dvě koroptve taky," smál se hoch; „to všecko se dnes chytilo. Železný mi za to dá zlatý šedesát krejcarů."

Václav i Apolena znali tohoto Železného a věděli také, že udržoval styky s Vojtou. Byl to domkář ze Selce, který se tam zakoupil před nějakým časem. Svého řemesla byl zedníkem, a když se do Selce přistěhoval a domek tam koupil, také zedničil, ale záhy toho nechal, opatřil si koně a karku a provozoval všelijaké obchody s mlékem, s máslem, se slámou a různými plodinami, s nimiž dojížděl do Budějovic, do Vodňan a do Netolic, kde je prodával. Požíval pověsti dosti nekalé a mluvilo se všeobecně, že překupuje od zlodějů a pytláků; než, dokázati se mu ničeho nemohlo, a věděl-li kdo přece, vedle panujících zásad v příčině nemíchání se do věcí, z nichž mohly povstat opletačky s úřady, nepověděl. Viděli — neviděli, slyšeli — neslyšeli. Že by udržoval styky s Vojtou, o tom vpravdě neproslýchalo se ni nejmenšího, a Václav s Apolenou by o tom také nebyli věděli, kdyby hoch sám jim to nebyl pověděl; řekl jim to pak, jako vůbec je zasvětil do svého konání, poněvadž i on se neubránil přirozené potřebě každého člověka sdíleti se s někým o svých činech a buditi obdiv aspoň v malém kroužku svých bližních, ukazovati, ne-li všem, tož přece některým svou převahu, buďsi tato fyzická nebo duševní. Poddával se v tom zákonu odvěkému, že nelze člověku stati na světě samotnému a beze styků se všemi ostatními. Vyličoval jim Železného po svém. Zveličoval jeho chytrost a dovednost a stavěl ho po bok Lochmoutovi, sebe pak ovšem ještě nad ně...

„Mnoholipak už máš peněz, Vojto ?" tázala se Apolena.

„Nu, na dvě flinty by jich už bylo," odvětil hoch.

„Můj Bože! na dvě flinty už! To je moc peněz! Táta řekl ondyno, že dobrá flinta stojí aspoň čtyřicet zlatých."

„Stojí taky víc a taky míň — jak se to vezme a jak si to člověk dovede zaonačit při nákupu. Ale flinty není dost, musí být taky na náboj. Já, než začnu doopravdy, musím mít flint aspoň deset, aby člověk měl všude nějakou po ruce. A pistolí třeba taky mít, zas na obranu, víš! Potom si musím opatřit větší a lepší čeřeny a sítě. To všecko stojí peníze. Bude třeba ještě dlouho pracovat, než se zmohu na tohle všecko."

Žár nelíčeného obdivu vyšlehl z očí dívčiných.

„A co teď chytáš do oka, budeš střílet, vid?" pravila. „Umíš přece střílet, ale nikdy jsi nám o tom nepovídal..."

„Kdo má dobré oči a pevnou ruku, umí také střílet," odpověděl Vojta... „Ještě jsem nestřílel, ale nestarej se! — Až bude čas, budu to umět! Umím rozebrat flintu a zase ji složit. Vím dokonale, jak to v ní vypadá. Lochmout sám mi to ukázal. Ostatně, vždyť budu vojákem a na vojně se vycvičím; podíváte se, až se vrátím."

„Na vojnu půjdeš za dva roky," pravil Václav; „já za tři."

„Tři roky tam bude," vece Apolena; „bude mi tu smutno bez tebe."»

„Smutno — nesmutno," odtušil velkopanským tónem; „jakáž pomoc! Musíš to vydržet!"

Neodpověděla, hlava sklesla trochu níže k zemi. Mlčeli chvíli všichni; bylo slyšet jen jemné, vysoko naladěné bzučení komárů, poletujících jim okolo hlavy, a šustění o sebe se otírajících bosých nohou Apoleniných.

„Ty potvory mě zrovna žerou," zašeptala dívka.

další informace

RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky