Kostel sv. Mikuláše v Dešenicích byl postaven v raně gotickém stylu v roce 1350 a v roce 1384 byl obsazen vlastním farářem. Později byl zničen a znovu opět postaven. V době třicetileté války v letech 1618-1648 byl kostel v rukou protestantů. Kolem roku 1630 se v zemi opět upevnila moc císaře a církve. Pán na Bystřici Koc z Dobeše vyhnal ozbrojenou rukou duchovního z dešenické fary a obsadil ji farářem z Nýrska. V roce 1670 se Dešenice jako farní obec arcibiskupským výnosem opět osamostatnily a byly jí přiděleny Děpoltice, Zelená Lhota, Hojsova Stráž a částečně Hamry, dále ještě Matějovice a Žíznětice. Farářem byl Ignác Lohner, který zemřel roku 1674. V prvních létech 18. století byla nad kostelem postavena fara. Na náklady nového majitele Viléma Kolowrata, pána z Dešenic a Drahonic, syna pána z Újezdu byl roku 1720 kostel zevrubně opraven a bylo zřízené prebysterium. Roku 1750 byl přenesen velký oltář, který dříve stával uprostřed kostela. Mezi léty 1770 – 1780 byl do věže kostela přenesen jeden ze zvonů ze zničené kaple sv. Václava, která stála na „Kirchalbergu“. V letech 1785 – 1806 byla farnost rozdělena mezi králováckou faru v Hamrech a lokální fary Zelená Lhota a Děpoltice. Z dešenického kostela byly za první světové války roku 1914 zrekvírovány 3 zvony a 1 varhanní rejstřík, takže zůstal jen starý malý zvon z roku 1652. Sbírkou mezi obyvateli se po válce roku 1921 podařilo shromáždit finance na dva nové bronzové zvony. Jeden má průměr 65 cm a je 140 kg těžký, druhý s průměrem 77 cm váží 250 kg. Velký zvon byl opatřen z jedné strany nápisem Svatý Mikuláši, oroduj za nás a obrazem sv. Mikuláše, z druhé strany nápisem „K poctě Boží a německého národa, farní obec Dešenice 1921“. Menší zvon měl na jedné straně obraz anděla strážného a na druhé straně nápis „Věnováno na památku hrdinů padlých ve světové válce obcí Dešenice“. Podle nařízení Okresní politické správy v Klatovech byla od roku 1930 od kostela odstraněna márnice, hroby okolo kostela srovnány a pomníky byly odstraněny. Na podzim roku 1931 praskla klenba v přední části kostela. Zdivo se vychýlilo ven o 7 cm, ke zpevnění bylo použito železných pásů s dvojitým šroubováním stejně jako na sousední faře. Konce těchto pásů byly zabetonovány do zdiva kostela. Kostel sv. Mikuláše má obdélnou loď s předsíní na západě. K odsazenému pravoúhlému kněžišti na severu přiléhá zákristie. Východní stěna kněžiště byla odstraněna a prostor kostela rozšířen o osmiboké centrální barokní kněžiště. Průčelí kostela vrcholí štítem s vykrojenými křídly. Věž nad zákristií ustupuje horním patrem, připojené kněžiště má jehlancové zastřešení s cibulovitým nástavcem. Interiér kostelní lodi je má plochou valenou klenbou s trojúhelníkovými výsečemi. Původní kněžiště bylo později opatřeno křížovou žebrovou klenbou. V zákristii podložený rovný strop nahradil původní žebrovou klenbu.
kategorie: kultura a památky
/ fary
lokalita: klatovsko
GPS: 49°16'30.839"N, 13°10'18.306"E
typ: chata
lokalita: špičácko
obec: Hamry
kapacita ubytování: 30
cena ubytování: od 390 Kč
