Dřevo mělo pro život obyvatel Šumavy (německy Böhmerwald, keltsky Gabreta) a Bavorského lesa (německy Bayerischer Wald) vždy zásadní význam. Používalo se na topení, jako základní stavební materiál, sloužilo na výrobu nářadí a později i jako palivo ve sklářských pecích. Kvůli zvyšující se poptávce po dřevě ve vnitrozemí vznikaly postupně pily a dřevařské osady i hlouběji v šumavských lesích. Vytěžené plochy lesa byly následně osazovány převážně smrkovými monokulturami, jež se pak snadno stávaly obětí větrných a následně kůrovcových kalamit. K jedné z největších větrných pohrom došlo roku 1870. Vytěžené dřevo se z lesů k pilám dopravovalo prostřednictvím vodních toků, do českého vnitrozemí po Vltavě a po ní často i dále do Německa. Velký nedostatek palivového dříví ve Vídni podnítil výstavbu tzv. Schwarzenberského plavebního kanálu (jinak též Vídeňského kanálu) v letech 1787–1789, jenž umožnil plavení dříví po vodě z oblasti Plechého do Dunaje. Toto důmyslné a unikátní dílo inženýra Rosenauera je dlouhé 44 km (51 km i s novou částí kanálu, dokončenou roku 1823) a propojuje úmoří Severního a Černého moře. Podobný účel měl Vchynicko-tetovský plavební kanál o délce 13,6 km, jenž obchází nesplavný úsek řeky Vydry. Jeho část dnes přivádí vodu do akumulační nádrže hydroelektrárny Vydra v Čeňkově Pile. Mnoho informací přináší nejstarší šumavský net šumava.cz - http://www.sumava.cz/. K poznávání Šumavy a těchto technických památek jsou Vám k dispozici k levnému a kvalitnímu ubytování autokempy, kempy, horské chaty a chaty, prastaré chalupy, ubytování v soukromí, penziony a hotely, hotelové komplexy, apartmány. K výbavě běžně patří zahrady s posezením, úschovny kol a lyží, parkoviště, vybavení pro rodiny s dětmi. K vnitřnímu vybavení společenské místnosti, restaurace, bary pro společné posezení.
