Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
batoh

RDS bus

Šumava

Obrázek
kategorie: doprava
podkategorie: ekobus
lokalita: železnorudsko
GPS:
zobrazit na: google maps, mapy.cz

RDS bus s.r.o. je autobusová dopravní společnost zabývající se regionální autobusovou dopravou na území České republiky a Spolkové republiky Německa v oblasti Šumavy, Českého lesa a Bavorského lesa. Společnost provozuje zejména vnitrostátní linkovou a mezinárodní linkovou dopravu a dále poskytuje autobusy pro zájezdovou činnost. Hlavním cílem společnosti je vytvořit síť autobusových linek, které by v návaznosti na vlaky, umožnily v uvedených regionech provozování nenáročné turistiky. Postupné rozšiřování nabídky veřejné autobusové dopravy by v budoucnosti mělo přispívat ke spojení obou národních parků Šumava a Bavorský les a k prolínání kultur hraničních regionů. Stranou nejsou ani spoje, které by propojily příhraniční oblasti s vnitrozemím - linka z Domažlic do Plzně. Podařilo se také propojit Plzeň s bavorským městem Cham. Každou středu a pátek jedou z Plzně do Chamu a zpět do Plzně tři spoje. Trasa linky propojuje i tu část Plzeňského regionu, kde není vlakové spojení. Vnitrostátní linky: 403020 - Domažlice – Česká Kubice – Folmava – Spálenec / 403021 - Domažlice – Plzeň CAN / 435040 - Železná Ruda - Prášily - Hartmanice – Sušice / 435050 - Železná Ruda - Špičák - Železná Ruda - Čachrov - Gerlova Huť (Ski Bus) / 435060 - Nýrsko, Komenského - Chudenín, Liščí-Nýrsko, Komenského - Chudenín, Svatá Kateřina. Dále mezinárodní linky 000020 - Plzeň - Domažlice – Cham / 000036 - Železná Ruda - Arber Bergbahn / 000048 - Železná Ruda – Passau (Pasov) / 000255 - Hamry - Nýrsko nám. – Arnbruck / 000115 - Furth im Wald - Domažlice - Waldmünchen (autobus na této lince, jezdí na vrchol hory Čerchov). Ideální doprava po celém Železnorudsku, ieální doprava pro lyžaře a turisty, nestresujte se s parkováním, zastávky SkiBusu (435050): Špičácké sedlo - Hotel Karl / Špičák - Hotel Stella / Špičák – rozcestí / Špičák – Jezerka / Železná Ruda - železniční zastávka / Železná Ruda - Hotel Ostrý / Železná Ruda – Belveder / Gerlova Huť.




odkaz: RDS bus

informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Rudík, Železná Ruda - ubytování na Šumavě



vyhledat na: google, seznam
více obrázků: google obrázky

mapa

ubytování v okolí

penzion 9001, Přední Výtoň

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování: penzion
Šumava: lipensko
šumavská obec: Přední Výt...

ubytování s kapacitou: 31
cena ubytování: od 430 Kč detail

Rekreace na Lipně

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování:
Šumava: lipensko
šumavská obec: Frymburk

ubytování s kapacitou:
cena ubytování: od 0 Kč detail

mohlo by Vás zajímat

Zelený autobus a cyklobus

batoh
Zelený autobus a cyklobus
Šumava A-Z: ekobus
Šumava: železnorudsko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

další informace

Šumava je jedním z nejoblíbenějších turistických a rekreačních cílů Čech. Lesy a louky Šumavy jsou protkány více než pěti sty kilometry značených turistických stezek a cyklotras. Na své si na Šumavě bez pochyby přijdou sportovní nadšenci i vášniví houbaři. Pro milovníky vodních sportů je zde mnoho možností surfingu, raftingu a jachtingu a pro ty, které vyhledávají spíše zimní sporty, zase nespočet lyžařských středisek (Churáňov, Nová Huť, Lipno, Špičák, Zadov, Železná Ruda atp.) a tras pro běžecké lyžování - Bílá stopa na Šumavě. Vyberte si z rozsáhlé nabídky ubytování na Šumavě - jako jsou hotely, penziony, priváty a apartmány, chaty a chalupy a také kempy. Hrady a nekonečná zeleň protkaná sítí horských potoků, volný prostor a čerstvý vzduch. Dlouhé horské pásmo, které se táhne podél jihozápadní hranice Čech s Německem a Rakouskem. Najdete zde také největší tuzemský park Šumava s rašeliništi, ledovcovými jezery a zbytky pralesových porostů a vodopádů. Příroda a lidové tradice je nabídka, která se neodmítá. Lidské ruce tady dokázaly vyrobit zázračné kousky skla doložené exhibicemi zdejších muzeí. Řadu úžasných míst najdou na Šumavě milovníci dalekých výhledů - vydejte se k rozhlednám na Pancíři, Poledníku, Kleti, Mařském vrchu či na výlet podél Vchynicko-tetovského či Schwarzenberského plavebního kanálu. Jedno je zcela jisté - Šumava nabízí spousty romantických míst uprostřed historických měst, středověkých pevností a hradů, pro je také místem natáčení řady filmů. Více v sekci filmová místa.

Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:

Objímal lesklý krk zvířete, hladil ho, svými prsty hřívu pročesával, a jak mluvil, stará klisna svýma krásnýma hnědýma očima jako by sledovala pohyby jeho rtů, přičemž sama svou řečí mluvila, frkajíc dušeně a ušima stříhajíc.

„Rozumím ti, má zlatá, rozumím," promluvil opět hoch; „chceš mi říci, že se na mne nehněváš, že se vůbec nehněváš, že nežaluješ, že žalovat neumíš... Tys dobrá a moudrá, moje

Vranko!... Jen nech, ještě jsi u nás, a dokud u nás budeš, nejlepšího ti dám, sena i ovsa, a hledět tě budu, hřebelcovat, omývat, česat, abys byla jako nevěsta, ty má zlatá..."

Jak hovořil, zpozoroval pojednou, že oči kUsniny v jinou stranu se obracejí, a nevolky se ohlédl. Zarazil se, rázem ústa oněměla; stál pět kroků za ním Vojta, ruce maje v boky po­depřené, obvyklý jemu posupný úsměv pohrával na jeho rtech.

„Aj, podívejme se!" spustil hříbek, „s klisnou rozmlouváš jako s ňákou nevěstou! Člověk se diví, jak ti huba jede. Na mnes už dávno nepromluvil..."

„Nu... ty..." zakoktal Václav. Bylo to vše, co se mu z hrdla vydralo. Nechápal, jak Vojta se sem k němu dostal, byl by ho přece musil vidět — kraj otevřený kolem dokola, nikde houštíčka, pole posečená, jedva tu a tam nizoučká mez. Bylo věru, jako by znenadání byl vyrostl ze země.

„Co stojíš jako špalek?" zaskuhral hříbek; „je poledne, což neslyšíš, že už zvoní ve Zbudově ? Nažeň náhonku a jeď domů, půjdu kousek cesty s tebou a připamatuju ti na něco."

Václav nahnal náhonku a obrátil nákolesník směrem k ne­daleké polní cestě. „Hýsta! hý!" pobídl spřežení, které po­někud loudavě se dalo do kroku.

Vojta přiskočil.

„Mrcho zatracená, líná!" zvolal, „už sotva vlečeš to tvé panděro senem přecpané. Je věru už čas, abys propadla rasu!"

To řka, kopl Vranku do břicha, bosou nohou sice, ale ze všech sil, takže rána zaduněla a stará klisna, polekaná, ne­zvyklá na takové nakládání, do cvalu se dala.

„Nech ji, ty!" zvolal Václav rozrušen, pohněván tímto surovým počínáním. „Ou, ou, stará!" jal se hřebici konejšiti, běže za spřežením a přitahuje opratě, aby běh jeho zmírnil. A Vojta, skok a skok podle něho, vyrval mu opratě a škubl jimi s takovou prudkostí, že koně, opírajíce se o zadní nohy, předníma se vysoko vzepjali.

„Bačkoro jedna!" zaskuhral, „což je neumíš strhnout? Dr­žíš ty opratě, jako bys dvě nitě měl v rukou!"

Podíval se při těchto slovech Václavovi přímo do očí tak zlověstným, potměšilým pohledem, že tento maně sklopil své zraky.

Kráčeli kousek cesty mlčky druh podle druha, načež Vojta započal:

„Kdypak řekneš tátovi stran toho rybníčku? Či jsi zapo­mněl, co jsme ujednali? Je svrchovaný čas, aby se začalo s čištěním a vyvážením bahna. Do listopadu to musí být v pořádku, slyšíš ? Musí, ti povídám, sic vás to všecky bude mrzet."

„Já mu řeknu," odpověděl skoro šeptem ubohý hoch, klopě neustále zraky, aby se druhému nemusil podívat do očí. „Řekneš! Ale kdy?" „Třeba dnes..."

„Tak tedy dnes, beru tě za slovo! A zítra zas, a pozejtří zas a pořád a každý den, až se to stane, a běda tobě, neřekneš-li!"

Všecka krev prchla z tváří hochových, chvěl se, jedva opratě držel.

„A což... nebude přece mou vinou... nebude-li otec chtít... řekne-li, že to nespěchá," vydrala se řeč z jeho zsinalých rtů.

„On se nebude dlouho vzpouzet, budeš-li naléhat jaksepatří. Řekneš mu, že já sám se toho chopím, že budu dělat hromady kompostu na polích, na lukách, všude, kde nařídí; všecken svůj čas vynaložím, třeba i v noci budu pracovat..."

„Já mu to řeknu..."

„Dobře. Uvidíme. Ty špalku hloupý, co se tak třeseš, jako by ti šlo o hlavu? Ty babí srdce! Podíváš se, jak ten kompost půjde k duhu vašim polím a lukám. Pamatovat budete na mne a do smrti mi budete děkovat za tenhle můj nápad. A ještě ti něco povím. Chcete mezi sebe rozdělit Blata, sedlák, tvůj táta, se taky o to bere. Víš, co to znamená pro mne? — Konec hříbkování, konec volného života! Kdybych vám v tom chtěl překážet, bud jist, že bych to dovedl! Ale já vás nechám, dělejte si, co se vám líbí. Než to provedete, uběhnou tři, třeba i čtyři roky, a do té doby já už tu beztoho nebudu. Budu na vojně, a až se vrátím, hříbkem nebudu, ani selským čeledínem, ale pánem se stanu, docela volným pánem a v žádné službě se nebudu plahočit, budu asi tak něčím jako Lochmout, jenže doufám nad něho vyzrát. Blata budou pro mne, ať rozdělená nebo celá, a nejen Blata, ale taky potok, rybníky a lesy i s obo­rami. Budu všude a nikde. Četníkům, hajným a baštýřům se vysměju a vy všichni, sedláci, chalupníci a domkáři, tu i za vodou na druhé straně, mi budete pomáhat a plnit moje roz­kazy, a kdo by mne neuposlechl nebo mě chtěl zradit, nad tím zem se zavře. Zato, uznáte-li, že jsem pánem já, budu vás chránit, vás a vaše úrody. Bude po škodách, kterou zvěř vám dělá na polích a na lukách, a knížecí se budou třást. Ale to všecko bude, jak pravím, až se z vojny navrátím. Teď mi jde jen o ten rybníček, ten musím mít; zjara dám násadu, na podzim ho vylovím. Vy špatně nepochodíte. Podívej se tam dolů, jaká tráva roste, kde voda navezla bahno. Kompost z bahna rybničního je ještě lepší. Tak se teď chop věci; vidíš, že nejsem hloupý."

Václav vyslechl mlčky celou tuto dlouhou řeč. Teprve když Vojta domluvil, osmělil se mu odpověděti, zticha, pokorně:

„Já se ti vzpírat nebudu, to víš. Ale, což, uvidí-li po jaru otec, že jsou v rybníčku kapři? Nevytrpí jich tam..."

„Uvidí? Kdopak říká, že je uvidí? Ve tvé mozkovici se přece nikdy nerozsvítí a do všeho aby tě člověk strkal! Rci, kolikrátpaks viděl sedláka v sadě? — Kdo ví, dvakrát-li do roka! — Zrovna čert by v tom musil vězet, kdyby náhodou něco o tom zvěděl. Náš sedlák bude zrovna tak sádeckým v Plástovicích, jako jím je Bulka ve Zlivi. Bude jím a nebude o tom vědět. Zato ty budeš baštýřem jako onen hluchý dědek, Bulkův podruh. Ty řekneš doma, že se ti chce sadařit, že v tom máš zálibu, aby ti to ponechali. Abys věděl, nebude to škodit ani tobě, ani sadu. Váš sad je beztoho ubohý, samý starý strom, samé houští, skoro nic vám nevynáší. Ty se ho ujmeš, Apolena ti bude pomáhat. Staré, neplodné stromy vy­kácíte, mladých nasadíte, taky trochu zelinařit budete. Jen to houští okolo rybníka ponecháte, však víš, k čemu je dobré. Hned teď na podzim se dáš do těch prací a počneš vykácením starých stromů. Co tomu říkáš ?"

Vojta dobře počítal s faktem, že Potužák si málo všímal svého sadu. V této příčině sedlák nebyl lepší převážné většiny svých krajanů a jihočeských hospodářů vůbec. Sad je poslední věc, které dbají. Není hospodářství, aby při něm sadu nebylo, ale obyčejně jej zůstavují Pánubohu, náhodě, přírodě a — přes všeliké zákony — housenkám. Málokde a málokterý rok mají hojnost ovoce. Přemnohý hospodář jedva nohou do něho páchne, a přece-li, leda ke včelími chodí. Kde mají výminkáře, zpravidla tento poněkud dohlíží. Pro ovocnářství nemají smyslu, a říkají-li, že kraj tomuto odvětví hospodářské­mu nesvědčí, je to výmluva nebo omyl. Nemají to v krvi, lpí na zděděných názorech a lnou celou svou duší jen k polím a ke svému dobytku...

Václav svěsil hlavu. Co tu slyšel o zvelebení sadu, bylo mu nové, vždyť jeho otec nikdy se nerozhovořil o této věci. Bylo-li ovoce, dobře: načesali ho a snědli je; nebylo-li ho, neviděli v tom žádného neštěstí. Co si pomyslí otec, promluví-li právě on o nutnosti provádět opravy v sadu? Zda nezavrtí hlavou a nebude pátrat po pohnutkách takového zcela nového ko­nání ?... A dovtípí-li se, co potom ?...

další informace

RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky