popis objektu:
Kostel Povýšení svatého Kříže v Písku byl původně klášterní kostel dominikánského kláštera. Ten byl založen zřejmě v době vlády Přemysla Otakara II. a původně se nacházel jižně od kostela od prvopočátků města až do 20. srpna 1419, kdy byl zničen místními vyznavači kalicha - husitsky smyšlejícími obyvateli města a už nebyl obnoven. Podle tradice byli mniši shozeni se skály směrem k řece, klášter husité rozbořili a vypálili. Na jeho místě pak vyrostlo několik domů. Zbytky kláštera, resp. klášterního trojlodního kostela byly využity pro sklad soli - solnici. Z té se zachovalo krásné renesančními sgrafity opatřené průčelí. Když chtěli katolíci v pobělohorské době klášter obnovit, vystavěli nový konvent na opačnou stranu, tedy směrem k hradu. Do roku 1621 v kostele nepůsobil katolický kněz. Během válek o rakouské dědictví v roce 1741 - 42 využívala objekt okupační armáda jako lazaret. O pár desetiletí později byl klášter Josefem II. zrušen a budova po přestavbě sloužila jako soud a věznice. Od roku 1906 spravuje kostel Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti, jejíž členi jsou známí jako petrini. Kostel má půdorys kříže, je opačně orientován - jeho oltář není postaven na východ, nýbrž na západ. Hlavní oltář je z počátku 18. století, pod dlažbou se nacházejí dvě krypty. První, z poloviny 17. století, byla zbudována pro Švamberky, do druhé, zřízené v roce 1729, byli pochováváni řeholníci. Na nevysoké kostelní věži visí dva zvony: první, určený původně pro svatotrojický hřbitov, je hrana od zvonaře Brikcího z Cinperka z roku 1575, druhý je sv. Dominik z roku 1673.
