detailní info
kategorie: kultura a památky
/
technické
lokalita: táborsko
GPS: 49°17'47.139"N, 14°28'48.932"E
popis
Bechyně dosáhla na počátku minulého století (20. června 1903) železničního spojení s Táborem (první elektrifikovaná trať, kterou projektoval Ing. František Křižík), ale dráha končí na levém břehu Lužnice na nádraží dnes přezdívanému staré, využívané již jen jako nákladové nádraží. Od dvacátých let se stále naléhavěji projevuje potřeba nového spojení obou břehů řeky, když starý železný most v Zářečí s dvoumetrovou jízdní dráhou a nosností do 30 q již nevyhovoval vzrůstající potřebě dopravy a průmyslu. Cestující podstupovali od nádraží nebo naopak asi 2 až 3 km drožkou nebo pěšky cestu dolů do místní části Zářečí a tam přes zmíněný most a opět cestu nahoru. Okresní správní komise v Bechyni uvažovala již od roku 1922 o způsobu řešení nového mostu a došla k přesvědčení postavit nový most ve výši obou rovin mezi železničním nádražím a městem, v nejužším místě údolí Lužnice. A tak bylo 11. září 1924 zadáno ing. dr. Ed. Viktorovi vypracování detailního projektu mostu s prodloužením elektrické dráhy přes nový most do města. V době prvních prací pro tuto stavbu, zejména získání 50 % státní subvence, byl předsedou Okresní správní komise v Bechyni A. Kovář, který v této stavbě spatřoval nejlepší výraz bechyňské samosprávy. Dalšími členy Okresní správní komise v Bechyni byli: F. Marek, M. Vojta, F. Kirian, J. Dlouhý, J. Studenovský, M. Bílek, K. Plaňanský. Ministerstvo veřejných prací zadalo stavbu podle projektu Ed. Viktory dne 15.listopadu 1925 firmě Hlava a dr. Kratochvíl. Stavebníkem se stala Okresní správní komise, hlavní dozor na stavbě měl rada ministerstva veřejných prací ing. K. Šiška. Provedení navrhované stavby se stalo příležitostí ukázat vyspělost a dovednost českých techniků a řemeslníků. O urychlení stavby se zasloužili ministerský rada ing. dr. V. Janák, přednosta mostního oddělení ministerstva železnic ing. Laušer a ministerský rada ministerstva financí J. Jakš. Na stavbě bylo zaměstnáno na 400 osob, z toho 14 montérů a strojníků, 17 kovářů a zámečníků, 56 tesařů a kolářů, 30 betonářů a zedníků, zbytek tvořili ostatní dělníci různých oborů. Dodnes budí úžas rychlý a plynulý postup stavby. Stavba byla zadána koncem roku 1925. S přípravnými pracemi bylo započato v květnu 1926, obloukové pasy byly i se ztužidly vybetonovány do začátku prosince 1926, ostatní betonářské práce byly zhruba provedeny do konce roku 1927 a stavba byla dokončena v létě roku 1928. Most byl slavnostně otevřen 28. října 1928 k 10. výročí samostatnosti republiky. Současně se stavbou mostu byla prodloužena železniční trať do nového nádraží ve městě a postavena příjezdní silnice přes nový most až k opařanské silnici v Bechyni. Ke stavbě bylo zapotřebí 2.200 m3 dřeva pro skruže a bednění, 2.500 tun cementu a 500 tun železa. Pro beton byl použit písek z Lužnice a štěrk z nedalekého kamenolomu Čermák. V průběhu celé stavby nepřišel nikdo o život a nedošlo ani k žádnému většímu úrazu. Bechyňský most si pro svůj vzhled vysloužil přezdívku Duha a je sdruženým mostem, tzn. že mimo železniční provoz je i silniční - vede po něm silnice číslo 122 (Týn nad Vltavou–Bechyně–Opařany) a železniční elektrická dráha Tábor –Bechyně (trať číslo 202). Železniční kolej je umístěna v západním okraji vozovky (blíže návodní straně mostu). Po dobu průjezdu vlaku je zastavena silniční doprava směrem od Týna nad Vltavou do Bechyně přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závory, jako by šlo o železniční přejezd. V opačném směru silniční dopravy není průjezdem vlaku dotčen. Unikátnost mostu zaujala i tvůrce poštovních známek. V souboru „Krajiny, hrady a města“ – Bechyně – byla vydána 20. 11. 1940 známka v hodnotě 5 K. Návrh J. C. Vondrou, rytec B. Heinz. O stavbě unikátního mostu byl natočen dokumentární snímek a již několikrát byl v televizi (ČT) uváděn - dokument „BECHYŇSKÁ DUHA“. Pořad byl oceněný na Techfilmu 99 v Hradci Králové a Národní technické muzeum na festivalu Faimp AVICOM v Budapešti získalo zvláštní cenu za tento svůj film. O výjimečnosti akce - stavby mostu přes údolí svědčí i cenný doklad - grafické dílo známého čs. malíře a grafika Richarda Laudy (rodáka z Jistebnice), a to větší série leptů „Stavba mostu v Bechyni“ (z let 1926 - 1928). Mostní konstrukce je železobetonová, výška od hladiny řeky je necelých 60 metrů, celková délka mostu je 190,50 m a šířka 8,9 m. Hlavní oblouk má rozpětí 90 m a vzepětí 38 m, vedlejší pole 4 x 13,5 a 3 x 15,5 m. Hlavní pole je tvořeno dvěma obloukovými pasy, spojenými ztužidly. Vzdálenost obloukových pasů ve vrcholu je 6 m, u základů 8,25 m, nejvyšší výška sloupů je 28 m.
