Šumava se dělí do šesti podcelků: Železnorudská hornatina, Šumavské pláně, Boubínská hornatina, Trojmezná hornatina, Želnavská hornatina a Vltavická brázda. Nejvyšší body Šumavy na hraničním hřebenu dosahují výšek nad 1 300 m n. m. Nejvyšším vrcholem Šumavy je Velký Javor (1 456 m n. m.) na bavorské straně hranice. Nejvyššími vrcholy české části jsou Plechý (1 378 m n. m.), Trojmezná (1 361 m n. m.), Boubín (1 362 m n. m.), Jezerní hora (1 343 m n. m.). Na Šumavě se nachází velké množství rašelinových slatí, jejichž celková plocha činí cca 5.000 ha. Směrem do vnitrozemí přechází Šumava v Šumavské podhůří a Novohradské hory s výškami cca 1000 m n.m. - Libín (1 096 m n. m.), Kleť (1 083 m n. m.), Javorník (1 089 m n. m.), Běleč (922 m n. m.), Poluška (919 m n. m.), Myslivna (1 049 m n. m.), Vysoká (1 034 m n. m.). Nespočet pramenišť a rašelinišť, potůčků a bystřin až po hlavní vodní toky - Vltavu a Otavu - řadí Šumavu mezi významné pramenné oblasti. Na hřebenech šumavských hor pramení některé známé řeky - Vltava, která je považována za národní řeku, pramení v horském rozvodnicovém vrchovišti při hranici se SRN a svými přítoky odvodňuje téměř celou jižní část Národního parku Šumava. Otava pak odvádí svými přítoky vodu z většiny území západní části parku. K dalším řekám pramenícím na Šumavě patří Lužnice, Volyňka, Blanice a Úhlava. V oblasti Šumavy se nachází pět jezer ledovcového původu. Černé jezero, které svojí rozlohou 18,4 ha patří k největším jezerům u nás a dále Plešné jezero, Čertovo jezero, jezero Laka a Prášilské. Podnebí v celé této oblasti se v závislosti na nadmořských výškách pohybuje od mírnějšího vlhkého podnebí (údolí Vltavy) po chladné až vlhké.
