kostel sv. Anny, Tanaberk
popis objektu:
Podle písemných pramenů pocházejících z oblasti od Pivoně k Všerubskému průsmyku porazil roku 1040 kníže Břetislav I. německého císaře. Klíčovou roli krvavého střetnutí sehráli pravděpodobně čeští lučištníci chránící zemské brány a záseky kolem nich. Ti se neobešli bez kooperace se stráží na vysokých kopcích poskytujících informace o postupujícím nepříteli. I sám císař vystoupil v jedné fázi boje na nejmenovanou horu, aby získal přehled o situaci. Jedna z nejpoužívanějších stezek vedoucí Všerubskou bránou byla dobře hájitelná i z důvodu existence mokřadů překonávaných hatěmi, které mohly být jednoduše strženy. Proto se klíčové střetnutí uskutečnilo asi o něco dále na severozápad a na některém úbočí výše nad terénem. Pod Tanaberkem prchali křižáci po bitvě u Domažlic roku 1431 deprimovaní chorálem polních vojsk. Dokladem husitské doby jsou nálezy mincovních pokladů. 1500 mincí pražských grošů Karla IV. a Václava IV. bylo objeveno na úpatí Tanaberku roku 1914 a u Hájku 110 obdobných mincí roku 1937. Na Tanaberku byl italským stavitelem Marcantonio Gilmettim v letech 1712 – 1719 postaven vimpozantní chrám, který mezi sakrálními stavbami jihozápadních Čech nemá obdoby. Patří mezi nejpozoruhodnější stavby západočeského baroka. Kostel byl vystavěn z podnětu všerubského faráře Schübla a klatovských jezuitů jako poutní na základě uznání zázračných uzdravení prověřovaných pražskou arcibiskupskou komisí roku 1712. Úzký vztah k tomuto místu měli rovněž koutští Stadionové, kteří zde nechali roku 1723 zřídit poutnický dům (pozdější hospodu) a v roce 1747 faru s nadací pro 2 kněze. Od roku 1816 zde fungovala i škola. Stavba založená na pravidelném eliptickém půdorysu, se skládá z vysoké rotundy, kterou obklopuje nižší ambit s ochozem a emporami. Původně měl chrám 3 věže. Dvě, dnes již neexistující, stávaly nad vstupní předsíní. Vnější obvod chrámové lodi nechal barokní baumajstr Gilmetti ozdobit šesti sochami světců v nadživotní velikosti. Dnes stojí na svém místě pouze socha sv. Václava, patrona české země, která shlíží směrem k Brůdku. Když byl kostel v Nýrsku v roku 1973 zbořen, získala poničená svatyně na Tanaberku vnitřní zařízení právě z tohoto kostela. Historii poutního svatostánku poznamenal atmosferický úkaz 25. července 1703. Zářící oblaka při večerním soumraku inspirovaly všerubského kantora a varhaníka ke stavbě první dřevěné kaple. V letech 1707-17 navštívilo poutní místo 170 tisíc věřících. V letech 1741-67 zde bylo vně i uvnitř pohřbeno 50 lidí. Roku 1809 kostel vyrabovali návrší napoleonští vojáci. V letech 1837 - 1857 zde plnil úlohu administrátora lyricky založený V. Sládeček, kněz, který zasvětil život tanagerské farnosti, a který zde sepisoval české básně. Na Svatou Annu za ním z nedalekých Všerub docházela spisovatelka Božena Němcová. Dne 17. září 1839 zemřel patron kostela hrabě Filip Stadion a byl na základě poslední vůle pohřben před hlavním oltářem. Mezi léty 1865 - 68 zde působil kněz H. Randa, který v několika drobných knihách popsal dějiny poutního místa i okolní krajiny. Po požáru 6. ledna 1865 (na Tři krále) zbyly z chrámu jen holé zdi. Podařilo se zachránit jen obraz sv. Anny. Po opravě zmizely dvě menší věže. Roku 1866 nechala hraběnka Kunhuta ze Stadionu doplnit vídeňskými zlatníky stříbrný a zlatý ostatkový anenský pacifikál vykládaný drahokamy, který se definitivně ztratil po roce 1945. Kopule z roku 1868 musela být z rotundy roku 1897 sňata, protože nadměrně zatěžovala zdivo chrámu. Koncem meziválečného období začaly narůstat národnostní rozpory, vrcholící řáděním ordnerů v roce 1938 – nedaleko je památník ubitého člena SOS (stráž obrany státu) Vojtěcha Retta. Po válce nastaly nejsmutnější časy novodobých hraničářů v podobě ustájení koní, střelby do nástěnných maleb a využívání dřevěného vybavení kostela jako topiva. Před rokem 1968 byla vandaly vyloupena hraběcí hrobka a byly svrženy kamenné sochy z kostelního ochozu. Byla proražena střecha a klenba ambitů. Rekonstrukce brzy poté a další v nedávné době znamenaly přece jen určité zajištění kostela a důstojný vstup do třetího tisíciletí. Kostel se vždy těšil a těší přízni českého i německého obyvatelstva ze širokého okolí. V době pobytu Boženy Němcové ve Všerubech představovala místní malá farnost včele s duchovním administrátorem Václavem Sládečkem český ostrůvek na okraji německy mluvící oblasti. Toho si všímají i spisovatelé J.Š.Baar a Ladislav Stehlík. Příjmy administrátorů byli díky koutské vrchnosti, která si sv.Annu vyvolila za místo posledního odpočinku, nadprůměrné. V roce 1898 odkoupili a přeměnili domažličtí turisté poutnický dům na ubytovnu a útulnou hospůdku, ke které byla roku 1902 vyznačena ze Kdyně turistická stezka. Tanaberk je dnes opět důstojná dominanta Všerubského průsmyku.
