Vlaková zastávka Herbertov leží na zajímavé železniční traťi Rybník - Lipno nad Vltavou (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 195). Jde o jednokolejnou elektrizovaná regionální trať. Provoz na trati byl zahájen v roce 1911 s elektrickou trakcí 1280 V ss. V roce 1955 byla provedena změna trakce na 1,5 kV ssa v roce 2005 byla provedena změna trakce na pro tuto oblast standardní 25 kV/50 Hz.
Šumava A-Z: nádraží
Šumava: vyšebrodsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: nádraží Loučovice kategorie: doprava podkategorie:nádraží lokalita: vyšebrodsko GPS: 48°37'14.043"N, 14°15'24.629"E
popis objektu:
Nádraží Loučovice leží na zajímavé železniční traťi Rybník - Lipno nad Vltavou (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 195). Jde o jednokolejnou elektrizovaná regionální trať. Provoz na trati byl zahájen v roce 1911 s elektrickou trakcí 1280 V ss. V roce 1955 byla provedena změna trakce na 1,5 kV ssa v roce 2005 byla provedena změna trakce na pro tuto oblast standardní 25 kV/50 Hz. V roce 1955 došlo v důsledku stavby přehrady k přeložení stanice Lipno nad Vltavou z pravého břehu řeky Vltavy na levý břeh.
Šumava A-Z: nádraží
Šumava: vyšebrodsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: nádraží Alžbětín - Bayerisch Eisenstein kategorie: doprava podkategorie:nádraží lokalita: železnorudsko GPS: 49°7'18.616"N, 13°12'33.554"E
popis objektu:
Vlakové nádraží na trati 183 (Plzeň - Železná Ruda Alžbětín) a na německé straně Regen - Plattling. Roku 1877, kdy rakouský císař společně se svým bavorským královským kolegou otevírali zbrusu novou „střídací štaci Eisenštejnskou“, jak nádraží nazývala státní smlouva z roku 1873. Tento dokument stanovil také dodnes přetrvávající raritu zdejší železniční stanice: „nádraží eisenštejnské… založí se… tak, že prostředek jeho bude se dotýkati čáry pomezní.“ Takže důstojná nádražní budova symetrické koncepce se dvěma dvoupatrovými stavbami na křídlech a spojovací částí, vybudovaná dělníky Bavorské východní dráhy, je do dnešních dnů přesně ve svém středu rozdělena státní hranicí. Společně s nádražní budovou je takto rozděleno i kolejiště. Konec říše Habsburků a zrod ČSR nepřinesl mnoho nového. Trať i s polovinou železnorudského nádraží převzaly ČSD, které obzvláště v polovině 30. let šikovně podchycovaly stoupající zájem o turistiku na Šumavě. V závěru října 1938 – na základě ujednání mnichovské dohody – postoupily ČSD českou polovinu železnorudské stanice včetně tratě až do Nýrska Německu. Válku i její závěr však tady drážní zařízení přečkalo bez pohromy a první český motoráček mohl z Nýrska do společného nádraží v Železné Rudě Alžbětín jet již 2. června 1945. První poválečná léta byla v tomto koutě Šumavy ve znamení zvýšené nákladní přepravy z ČSR na západ. Současně se ale objevilo něco, co železnice od svého zvyku tady v Železné Rudě ještě nepoznala. Z příkazu americké armády bylo kolejiště na hraniční čáře rozděleno dřevěnými zábranami. Po roce 1948 byla celá oblast prohlášena za uzavřenou, čímž veřejnou osobní dopravu odsoudili k zániku. Dne 3. září 1953 byla Železná Ruda Alžbětín jako přechodová stanice zrušena, česká osobní pokladna zazděna, budovu i nádraží přeťaly zátarasy. Tentokrát fortelnější než ty americké. Tady byla ona pověstná hranice dvou světů. Osobní doprava končila v předposlední zastávce Železná Ruda – město a vlaky odtud couvaly zpět na nádraží Špičák. Již před listopadem 1989 se tu a tam hovořilo o znovuaktivování Železné Rudy Alžbětín jako přechodové stanice. Zůstalo jen u úvah. Nebývalým tempem se události hnuly až na konci roku 1989. Po podpisu oficiální dohody v dubnu 1990 byla za jediný rok uskutečněna rekonstrukce tratě i společného hraničního nádraží. Dne 2. června 1991 se vlaky znovu rozjely. Dále pokračuje železniční trať 905 z Bayerisch Eisenstein do Plattlingu, přičemž ve Zwieselu odbočuje trať 906 do Grafenau a trať 907 do Bodenmais. Na těchto železničních tratích poskytuje řádnou osobní přepravu výhradně soukromý přepravce pod označením WaldBahn.
Šumava A-Z: nádraží
Šumava: železnorudsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: nádraží Nemilkov kategorie: doprava podkategorie:nádraží lokalita: klatovsko GPS: 49°17'5.257"N, 13°20'39.586"E
popis objektu:
Vlakové nádraží na trati 185 (Horažďovice předměstí - Domažlice). Jedno z mála nádraží ze kterého je vidět sousední nádraží (Běšiny), ne že by bylo tak blízko, ale díky výškovému profilu objíždí celé údolí, dokonce se zde původně uvažovalo o výstavbě zubačky.
Šumava A-Z: nádraží
Šumava: klatovsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: Rybník kategorie: města a obce podkategorie:města a obce lokalita: vyšebrodsko GPS: 48°38'40.744"N, 14°25'50.216"E
popis objektu:
Pamětní deska ing. F. A. Gerstnera, stavitele koněspřežky. Zářezy a náspy směrem ke státní hranici, na jednom z náspů odkryty kamenné stoličky (pražce). Železniční křižovatka.
Šumava A-Z: města a obce
Šumava: vyšebrodsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: Koněspřežní železnice kategorie: kultura a památky podkategorie:technické lokalita: vyšebrodsko GPS: 48°38'21.311"N, 14°26'36.252"E
popis objektu:
Koněspřežní železnice zajišťovala dopravu mezi Českými Budějovicemi a Lincem, šlo o spojení Vltavy a Dunaje. V r. 1808 navrhl PhDr. František Josef Gerstner, na tehdejší dobu neobvyklé spojení - železnou silnici. Po dlouhým průtazích se projektu ujal až r. 1821 jeho syn Ing. František Antonín Gerstner, řeprava začala 1. 8. 1832 a trasa měřila cca 129 km. Zachované zbytky na území ČR byly v r. 1971 vyhlášeny národní kulturní památkou.
Šumava A-Z: technické
Šumava: vyšebrodsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: fara Dolní Dvořiště kategorie: kultura a památky podkategorie:fary lokalita: vyšebrodsko GPS: 48°39'23.946"N, 14°27'3.194"E
popis objektu:
Fara Dolním Dvořišti stojí naproti kostelu svatého Jiljí, který je významná památka z období pozdní gotiky v jižních Čechách. V Dolním Dvořišti plebanie od roku 1367, matriky roku 1633. Od roku 1641 cisterciácká fara obsazovaná z Vyššího Brodu. V letech 1940 - 1945 farnost spravována z Lince.
název: kostel sv. Jiljí, Dolní Dvořiště kategorie: kultura a památky podkategorie:kostely lokalita: vyšebrodsko GPS: 48°39'24.231"N, 14°27'5.281"E
popis objektu:
Kostel sv. Jiljí byl založen zřejmě se založením obce Dolní Dvořiště ve 13. století. Jeho existence je doložena roku 1279. Byl pod správou blízkých cisterciáků z Vyššího Brodu. Za husitské revoluce nebyl naštěstí pro něj katolický, ale roku 1461 je opět pod správou vyšebrodských mnichů. Nynější kostel vznikl na místě původního a byl dostavěn z větší části roku 1488. Dokončen a vysvěcen byl 11.července 1507. Trojlodní kostel má v dlouhém lodním prostoru a kněžišti zachovanou žebrovou síťovou klenbu. Trojlodí je zakončeno pětiboce uzavřeným presbyteriem. Na severní straně se nachází sakristie. V presbyteriu i trojlodí se nachází gotická lomená okna s kružbami a dochovaly se rovněž gotické portály. Nejhodnotnější jsou žulové části vybavení jako pokladnička, polygonální křtitelnice, sanktuář a kazatelna na šroubovitě točené noze. Kostelní varhany pocházejí z roku 1765.