detailní info
kategorie: kultura a památky
/
kostely
lokalita: lipensko
GPS: 48°37'58.806"N, 14°10'14.556"E
popis
Pozdně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z let 1515-1523 na místě středověké kaple jako pozůstatek nedokončeného kláštera paulánů, je téměř jediným dokladem na založení tohoto paulánského kláštera. Pro nedostatek financí se projekt nikdy celý neuskutečnil. Roku 1384 věnovali bratři Petr a Jan z Rožmberka kapli sv. Pavla a šest cell, stojících v hlubokých lesích nad pravým břehem Vltavy, eremitům (poustevníkům). Koncem 15. století vznikla v sousedství druhá poustevnická komunita, která se svolením papeže Inocence VIII. řídila pavlánskou řeholí. Pravděpodobně od roku 1495 žily obě skupiny ve společném objektu (klášteře), jehož součástí se stal i nově budovaný kostel, svěcený zřejmě roku 1523. Komunitu značně oslabil nástup luterství, poslední zpráva o její existenci pochází z roku 1556. Opuštěný kostel převzali do správy vyšebrodští cisterciáci. Bývalý klášter sloužil jako fara a farním kostelem se stal až v roce 1785. Prvním farářem zde byl D. Schmidt. Další zkáza po vypálení a poničení v době husitských válek byla švédská vojska. Farní pamětnice byla vedena od roku 1786. V letech 1883 až 1886 byl kostel důkladně obnoven, pseudogoticky přestavěn, kostelní loď znovu zaklenuta, kostel i věž byly opatřeny novými střechami a současně bylo instalováno nové vnitřní vybavení. Po roce 1945 klášter zabrala armáda, kostel zůstal bez využití. Přední Výtoň se stala po roce 1948 součástí hraničního pásma, zůstala však na rozdíl od mnoha dalších obcí s podobným osudem obydlená zaměstnanci vojenských lesů a statků. Kostel a zejména jeho inventář, byl potřetí zcela zničen, tentokráte komunisty. Znovu vysvěcen byl 17. června 1995. Farní kostel svatého Filipa a Jakuba je pozdně gotická kamenná stavba. Loď má čtyři pole, k nimž přiléhá pětiboce uzavřený presbytář. Stavbu lodi i kněžiště rozčlenily opěráky a vysoká lomená okna s pozdně gotickými kružbami. Z jihozápadního průčelí vystupuje věž a k jihovýchodní straně kněžiště je přistavěna sakristie. Vedle sakristie se ještě nachází ještě jeden pozůstatek na založení kláštera a to místnost s trámovým stropem, refektář s valenou klenbou a trojice sedlových portálů. Stavbu podepírá devět opěráků. Věž je hranolová, třípatrová, zakončená helmicí. Z vnitřního vybavení se zachovala žulová pokladnička z 16. století. V době vikariátu Vyšší Brod byla Přední Výtoň nejmenší farností. V samotné Přední Výtoni bylo 20 domů a žilo 225 katolíků. K farnosti patřil pouze Hejrov s 60 domy a 499 obyvateli hlásícími se k římskokatolické církvi. Po napuštění lipenské přehrady se bývalý klášter ocitl těsně nad její hladinou. Po roce 1990 proběhly zajišťovací opravy kostela, bývalý klášter je dosud státním majetkem, nabízeným k pronájmu.
