rodný dům Dr. Bohumír Lifka
popis objektu:
Rodný dům Dr. Bohumíra Lifky v Radomyšli. Bohumír Lifka (24.března 1900, Radomyšl – 24.listopadu 1987, Praha) byl přední jihočeský badatel, člen Suverénního řádu Maltézských rytířů. Od 13. listopadu 1945 byl devoční donát první třídy a od 18. ledna 1979 magistrální rytíř v Českém velkopřevorství SŘMR. Od dětství byl pevně spojen s rodným městečkem Radomyšl. V něm se uchovává nejen období baroka, ale především vliv řádu Maltézských rytířů (jim tato oblast patřila jako světským a církevním majitelům po řadu staletí). Bohumír se v Radomyšli narodil v domě č.p. 83, v kupecké rodině. Obecnou čtyřtřídní školu v Radomyšli navštěvoval v letech 1906 - 1910. V letech 1911 – 1919 studoval na c.k. Jirsíkově gymnasiu v Českých Budějovicích, kde ukončil studium maturitou s vyznamenáním. Poté odchází studovat do Prahy na Filozofickou fakultu UK, kde studuje v letech 1919 - 1923. Na studiích na Filozofické fakultě v Praze jej po mnoha stránkách ovlivnila osobnost F.X. Šaldy. Přátelsky se s ním stýkal po celý život. Již v době studií na fakultě od roku 1921 absolvoval také státní knihovnickou školu a v roce 1923 studium končí doktorátem filozofie a diplomem bibliotekáře. Prvým Lifkovým zaměstnáním v roce 1924 byla práce v rodinné knihovně Stadionů, majitelů zámku Trhanov, která byla v roce 1923 přestěhována do zámku v Koutu na Šumavě. Toto zaměstnání se mu stalo osudovým a zámecké knihovny už nepřestaly provázet Lifku po celý život. Fondy těchto knihoven třídil, katalogizoval, hodnotil, popularizoval a hlavně zachraňoval. V letech 1925-1933 působil v redakci Masarykova slovníku naučného a poté ještě krátce v Univerzitní knihovně, než na 25 let zakotvil v knihovně Náprstkova muzea. V roce 1930 uzavírá manželství s Marií Michaelou ze starého kmetcího dvora Baborů v Černíkově nedaleko Radomyšle. Publikovat Lifka začal roku 1934 titulem "Zámecké a palácové knihovny v Čechách". Rok poté publikoval další práci - "Zámecké, hradní a palácové historické knihovny v českých zemích ve sféře Národního muzea". Z pověření Ministerstva kultury od roku 1954 organizuje pracovní skupinu pro přípravu katalogizace našich historických zámeckých knihoven. V roce 1959 byl ale zatčen, obviněn a odsouzen za údajnou protistátní činnost na 7 let vězení. Amnestie v roce 1960 sice umožnila jeho propuštění, ale již trvale se mu nepodařilo, aby se mohl zapojit do své předchozí práce, ztratil své pracovní zařazení. Po propuštění z vězení mu zbývá zhruba půl roku do důchodu. Z počátku byl zaměstnán jako pomocný skladník v družstvu "Obuna", kde působí asi půl druhého roku. Dalším jeho pracovištěm se stává antikvariát na Smíchově. Téměř až do svých 85 let pracuje na smlouvu o dílo pro Základní knihovnu ČSAV. Částečně byl v roce 1969 rehabilitován, kdy došlo ke změně rozsudku. Úplná rehabilitace byla provedena až v roce 1992, bohužel ale až 5 roků po smrti. Lifkovo rozsáhlé literární dílo zahrnuje práce o zámeckých klášterních a soukromých knihovnách, práce rodopisné, heraldické a literárně historické. Nelze opomenout jeho práce ze života a díla F.X. Šaldy. Velký kritik F.X. Šalda svěřil B. Lifkovi k uspořádání svou pozůstalost, která mu byla zabavena v době jeho zatčení v roce 1959 a nebyla již nikdy vrácena. Lifka též působil ve Spolku českých bibliofilů a Spolku sběratelů a přátel ex libris, při redigování časopisů Český bibliofil, Marginalie, Vitrinka, Erbovní knížky a krátce i Časopisu rodopisné společnosti čs. Významně se podílel na založení Muzea české knihy ve Žďáru nad Sázavou. Nejrozsáhlejší publikovanou literární prací je Ex libris a supralibros v českých korunních zemích v letech 1000 - 1900 (1980), dále soupisová práce Valdštejnská knihovna na zámku v Doksech (1969), Moravské léto F.X.Šaldy ve Starém Hobzí v r. 1912 (1971). Klasickou Lifkovou historickou prací jsou dějiny cisterciácké klášterní žďárské knihovny ("Minulost a přítomnost knižní kultury ve Žďáru nad Sázavou", 1964). Tento titul sledující dějiny této knihovny od jejího vzniku v polovině 13. století až do jejího třetího a posledního zrušení je jedinou knižní prací na téma dějiny české klášterní knihovny. Ale vyvrcholením Lifkovy historické činnosti je bezesporu další celoživotní práce, a to o jeho milovaném rodišti "Radomyšl. Dílo "Radomyšl - dějiny jihočeského městečka a jeho okolí" dokončuje a odevzdává krátce před smrtí Místnímu národnímu výboru. Kniha vyšla až posmrtně v roce 1993. Velikou předností Dr. Bohumíra Lifky bylo umění prezentovat své mnohostranné zájmy na špičkové úrovni. V tom patří k nemnoha českým knihovníkům.
