Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
batoh

Oberpfalzbahn (D)

Šumava

Obrázek
kategorie: doprava
podkategorie: dráha
lokalita: Německo
GPS:
zobrazit na: google maps, mapy.cz

Oberpfalzbahn je obchodní název společnosti Regental-Bahn-GmbH, která patří do skupiny státní železnice SRN. Pod Oberpfalzbahn spadá DB Regio Bayern. Jde o provozovatele železniční sítě ve spolkové zemi Horní Falce na tratích Lam - Cham, Cham a Schwandorf-Furth im Wald.




odkaz: Oberpfalzbahn (D)

informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Rudík, Železná Ruda - ubytování na Šumavě



vyhledat na: google, seznam
více obrázků: google obrázky

mapa

ubytování v okolí

penzion 9001, Přední Výtoň

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování: penzion
Šumava: lipensko
šumavská obec: Přední Výt...

ubytování s kapacitou: 31
cena ubytování: od 430 Kč detail

Rekreace na Lipně

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování:
Šumava: lipensko
šumavská obec: Frymburk

ubytování s kapacitou:
cena ubytování: od 0 Kč detail

mohlo by Vás zajímat

Waldbahn (D)

batoh
Waldbahn (D)
Šumava A-Z: dráha
Šumava: Německo
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

Kleine Arbersee Bahn

batoh
Kleine Arbersee Bahn
Šumava A-Z: dráha
Šumava: Německo
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

další informace

Charakteristickým reliéfem Šumavy je střídání rozsáhlých hřbetů s neméně rozsáhlými pláněmi. V jejich nejnižších částech bývají rašeliniště - slatě - s reliktní ledovcovou květenou. Původní smrčiny hlubokých šumavských hvozdů byly poničeny již v 19. století během větrných a kůrovcových kalamit. Nově vysázené monokultury smrku nebyly dobře adaptovány na horské prostředí, a když se kůrovcové kalamity vrátily v 90. letech 20. Století, zdecimovaly velké plochy lesů. Mimo kůrovec zničil les vítr (jen v říjnu 2002 padlo téměř 200 000 stromů za jediný den!) nebo člověk (neuvážené zákroky při těžbě dřeva a následná eroze). I přes to všechno je Šumava největším lesním komplexem střední Evropy, zařazeným do sítě biosférických rezervací UNESCO. Výchozími místy pro poznávání Šumavy jsou střediska přímo v nitru hor - například Kašperské Hory, Hartmanice, Vyšší Brod, Volary, Vimperk, Železná Ruda. Šumava je ideálním místem pro Vaši rodinnou dovolenou na horách, s dětmi, plnou sportu, odpočinku, rekreace, poznávání přírody a historie kraje. Využijte široké nabídky levného ubytování - v nabídce jsou apartmány, apartmánové domy, farmy, horské chaty, hotely, chaty a chalupy k pronajmutí, kempy, rodinné penziony, rekreační střediska, ubytování v soukromí. Síť webových kamer vás přes net informuje o počasí, množství sněhu, sněhových podmínkách pro sjezdové lyžování, pro běžkaře navíc šumavský informační server Bílá stopa (odkaz i na jiné hory jako Beskydy). Znovuoblibu v posledních letech zažívá Lipenská přehrada, zmodernizovaný skiareál Lipno, kde došlo k prudkému rozvoji turistických služeb Lipno servis. Rozmanité informace přináší nejstarší šumavský net sumava.cz. Mezi nejznámější místní rádia patří Rock Radio Šumava, Kiss Jižní Čechy. Šumavu proslavil i pašerák, o němž vznikl film Král Šumavy. Králem Šumavy se dnes rozumí ale i Author Král Šumavy – vítěz cyklo maratonu MTB, ROAD.

Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:

Uběhlo asi pět neděl. Bylo po žních na Blatsku a sklizeň vcelku nebyla špatná. Po osudné velké vodě v červenci na­stalo počasí tak příznivé, že odčinilo mnohou škodu, již voda na polích způsobila; i žito, o němž se soudilo, že vzalo největší pohromu, utrpělo jen v nejnižších polohách, kde stály lány delší dobu pod vodou; pšenice také tu a tam slaběji sypaly, ale ječmene a ovsa byla velká úroda a kvalita ukázala se přímo výbornou. Brambory, o nichž se předpovídalo, že shnijí do­čista, zotavily se úplně a bylo lze očekávati bohatou sklizeň, také jetele a polní pícniny stály dobře, dokud vůbec ještě sklizeny nebyly, a v příčině otav naděje byly nejlepší. Vody potoku Soudného jevily se býti jakýmsi miniaturním Ni­lem; sebraly ohromné spousty ornice a mrvních látek v hořej­ším svém toku a složily je na blatských lučinách, jež zavlažily, a když pak se vytratily a paprsky blatského slunce zapřály do pažitů, vybujela na těchto bohatá tráva. „To je pastva!" libo­vali si hříbkové a hospodyně litovaly, že nesvěřily Blatům dvojnásobný počet hus. Než, mezi hospodáři dostala se do proudu otázka rozdělení Blat. Ve všech vesnicích se o něm už rozjímalo a mluvilo a domácí vzpoury a rozepře následo­valy vzápětí. Hospodyně jevily se většinou daleko konzervativ­nějšími hospodářů a málo přály této novotě. V Pašicích u Kruš­ných bylo boží dopuštění: hospodář a nejstarší jeho syn Ja­kub zasazovali se o pokud možno rychlé provedení dělby, Krušná zase ze všech sil se mu stavěla na odpor a všecky její děti, pokud byly doma, nevyjímajíc nastávajícího pana dok­tora a nejmladšího, ve čtvrté třídě německé reálky budějovické propadlého Frantíka, kteří oba přišli zavítat na prázdniny do Pašic, se přidaly na její stranu. Jakuba se všichni báli — vědě-liť, že s ním nejsou žerty; zato si zchlazovali zlost na starém, zvláště nebylo-li Jakuba doma. Konec těchto šrůtek a slovních bitek býval ten, že Krušnej se uchyloval k svému příteli Potu-žákovi do Plástovic. Tam jako by nových sil byl čerpal: když se vrátil — a vracel se pravidelně, když věděl, že Jakub je do­ma —, on to byl, který útočil najmě na děti.

„Ty věčně nedopečený doktore!" osopil se kdys na Josefa, „ty, počkej, uhlídáš, jak s tebou zatočím a do jaké výšky ti pověsím žlab! Ty se zadívej do svých lejster a uč se, abys do listopadu byl hotov! Co se ty pleteš tady do našich věcí a zastá­váš se mámy, která nemá za krejcar rozumu?"

„Je to, mordyje, pravda!" přisvědčil mu Jakub, „ty nás jen okrádáš. Já být tátou, hnůj bys nakládal. Za tvou učenost nedám fajfku tabáku!"

Otci by se byl Josef vysmál, neboť věděl, že nikoli tento, nýbrž matka mu bude posílat peníze do Prahy, ale staršího bratra se bál jako ohně; tomu odmlouval vždy jenom šetrně a skrovně. Ani tentokrát jinak učinit se neosmělil.

„Bratře," pravil vlídně, „ty mluvíš, jak tomu rozumíš. Kdybys měl tušení, jak těžce hlava pracuje, nemluvil bys takhle. Kdybys přišel do Prahy a viděl, jaké úctě a vážnos­ti se tam těším, věru, že bys byl hrdým na svého brat­ra..."

„Tak to dodělej a já budu mluvit jinak," vpadl mu do řeči Jakub; „nejsi jediný selský synek, který se dal na studie, ale tolik času na studie žádný ze všech, co jich znám, nepotřebo­val. Ostatně, to je tvá věc, já se ti do toho nepletu, já tě vy­držovat nebudu, nepochodíš-li! A teď nás nech na pokoji a svého si hleď! Co ty tu budeš plísnit tátu, že je pro rozdělení Blat? O máminy husy ti jde, viď? — aby i nadále cpala do tvých děravých kapes všecky peníze, které za ně trží! Ba, zlatky trží a desítky z hospodářství ubírá! Člověk ti to musí jednou strčit pod nos, abys nemyslil, že jsme tak hloupí! Jdi se podívat, co je trávy všude, kam se ty potvory nedostanou, a kde jsou, všecko je po nich jakoby spáleno. Pět až deset kusů dobytka víc by každý sedlák odchoval, kdyby se Blata roz­dělila a každý si své spravoval. Nevěříš-li tátovi, jdi se zeptat Potužáka a ten není marný, rozumíš!"

„Tak! Tak!" přisvědčil Krušnej.

Zočiv pak Frantíka, který se povaloval na lavici v samé zahálce, zle se na něho obořil. „A ty, co tu lelkuješ, darmožroute! Jedeš mi na vodr rovnat snopy! Zapřáhnu tě teď, kluku, a oficíra ti vyženu z hlavy. Učit ses nechtěl, dři se tedy!"

Výrostek se klackovitě zvedl s lavice a hodil po otci vzdoro-vitým, urputným pohledem.

„Však řeknu mámě, jak se mnou nakládáte, táto!" zabru­čel. „Já..."

Nedomluvil. Jakub přiskočil, chytil ho levicí za pačesy a tvrdá jeho pravice ráz na ráz třeskně dopadala na tváře, šíji i záda hochova, který se jal řvát, jako by na noži visel.

„Já ti dám, zmetku smělý!" opakoval několikrát po sobě, neustávaje bušit do kluka, načež ho vystrčil ze dveří.

„Uvidíte, táto, že ho jednou zabiju," pravil, když kluk byl venku, „ať mě potom třeba oběsí. Nevycepoval-li jste ho vy, dohoním já, co jste zameškal."

„Pomoz Bože, to zas bude rámus!" vece s povzdechem Krušnej; „co cepovat ho, když máma zase všecko pokazí."

„Jen nechte, s mámou si promluvím já," odpověděl Ja­kub.

Tomuto podobné výjevy byly u Krušných na denním po­řádku. U Potužáků bylo jinak; tam zajisté bylo ticho a vše bez křiku a nevůle se obcházelo. A přece cosi viselo ve vzduchu, cosi neviditelného, tísnivého, něco jako skrytě působící otrava. Vycházelo to z Václava. Tento hoch, zajisté přírodou již značně nesmělý a váhavý, z času svého vězení na Hluboké stal se ještě daleko plašším a zádumčivějším. Všickni v domě záhy to zpozorovali a otec i matka nejednou se ho ptali, chybí-li mu něco, ale pokaždé se jim dostávalo krátké odpo­vědi, že nic, co by věděl. Konal svou práci jako dříve a tě­lesně vcelku nescházel, ale nápadno bylo, jak často se zadíval do prázdna, jako by jeho oči bloudily jinými světy.

„Ten chlapec se mi nelíbí," zasteskla si kteréhos večera matka, rozmlouvajíc s hospodářem, „připadá mi jako ztracený, jako by pořád přemýšlel a hloubal o něčem, co před námi tají."

Potužák pokrčil ramenoma.

„Nevěděl bych, co by mohl tajit. Nemocen není, to je jisto; tož myslím, že mu to přejde." Selka potřásla hlavou.

„Uchovej nás Pánbůh!" pravila a slzy se jí vkradly do očí, „ale chvílemi se mi vkrádá myšlenka, že to dítě se nám zblázní. Ta věc tenkrát ho tak poděsila, mozkem mu pohnula, není to jinaké, z toho času je to."

další informace

RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky