popis objektu:
Strakonice jsou okresní město v Jihočeském kraji ležící na soutoku Otavy a Volyňky, v nadmořské výšce 390 - 430 m nad mořem. Původně Strakonice byly čtyři malé vesničky - Strakonice, Bezděkov, Žabokrty a Lom, které se později spojily v poddanské město. Ve druhé polovině 12. Století rod Bavorů začal budovat ve Strakonicích hrad na soutoku Otavy a Volyňky. Roku 1243 daroval Bavor I. se svou manželkou Bolemilou část strakonického hradu řádu maltézských rytířů, kteří v něm vybudovali raně gotický kostel a klášter. Ještě ve 13. století byla původní hranolová věž vyměněna za gotickou s tvarovaným břitem známou pod jménem Rumpál. Největšího rozmachu město dosáhlo za vlády Bavora II., který byl pod přízní krále Přemysla Otakara II. V roce 1367 byla Strakonicím potvrzena Bavorem IV. městská privilegia a od roku 1421 se hrad stal sídlem velkopřevorů řádu. Ti jej rozšířili a vybudovali renesanční věž Jelenku. V roce 1243 daroval Bavorem I. a jeho manželkou Bolemilou část hradu řádu maltézských rytířů, kteří si zde ve stísněném prostoru vybudovali klášter. V nejstarší raně gotické části kolem kostela sv. Prokopa s věží, kapitulní síní a ambitem se zachovala řada stavebních detailů ze 13. století a velmi cenné fresky (kolem 1340) v ambitu a na kruchtě kostela. Jižní věž Jelenka byla přistavěna až kolem roku 1500. Stavební úpravy byly ukončeny 1714–1721 barokní západní zámeckou přístavbou, takže současná podoba hradu kombinuje prvky několika architektonických slohů. Hrad byl dvakrát dobyt a zpustošen. Od roku 1995 je celý areál prohlášen za národní kulturní památkou a v posledních letech prošel nákladnou a rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes v jeho areálu sídlí Muzeum středního Pootaví, Šmidingerova knihovna, nově opravené sály - Rytířský sál, Maltézský sál, sál U Kata. Mezi další pamětihodnosti patří barokní mariánský sloup uprostřed Palackého náměstí, kostel sv. Markéty z let 1580-1583, poutní chrám Navštívení Panny Marie Bolestné v části Podsrp, bývalá radnice na Velkém náměstí, budova České spořitelny, židovský hřbitov, masné krámy, pozdně empírový gloriet, kaple sv. Jana Nepomuckého, kaple sv. Martina. Ve Strakonicích má tradici především průmysl textilní, strojírenský a pivovarnictví. Textilní průmysl zastupuje Fezko, a. s., které začalo již roku 1812 vyrábět slavné Fezy. Továrna vyráběla také barety a jiné pokrývky hlavy, přikrývky, pletené zboží a vlněné látky. Slavná Česká zbrojovka, neboli ČZ byla založena roku 1919 po původním názvem Jihočeská zbrojovka. Na začátku vyráběla jen pistole, vzduchovky a pak i automatické zbraně. Od roku 1929 dělá firma jízdní kola a od roku 1932 i motocykly, také zn. Jawa, které dosáhly největší slávy v 50. a 60. letech. V roce 1946 byl podnik znárodněn a ukončila se výroba zbraní... Strakonice také získaly právo vařit pivo již v roce 1367, i když pivo se zde vařilo už před rokem 1308. Místní měšťanský pivovar byl založen roku 1649. Dnes vaří piva značky Dudák. Město je známé také Mezinárodním dudáckým festivalem. První ročník se uskutečnil v roce 1967 u příležitosti 600. výročí založení města. Nyní se koná každé dva roky vždy na konci srpna a účastní se ho dudáci z více než desítky států. Město se člení na místní části: Strakonice I, Strakonice II, Dražejov, Hajská, Modlešovice, Přední Ptákovice, Střela, Virt a na katastrální území: Dražejov u Strakonic, Hajská, Modlešovice, Nové Strakonice, Přední Ptákovice, Střela, Strakonice. Německý název Strakonitz.
