jediný hradní most na skále ve střední Evropě - Velhartice zajímavosti ze Šumavy
popraven gilotinou v brandenburgské káznici jako úplně poslední oběť – páter Josef Jílek zajímavosti ze Šumavy
první elektrické tavení skla v ČSR - Annín zajímavosti ze Šumavy
misionář z klatovska šířící křesťanství mezi indiány Boryně František – Malonice zajímavosti ze Šumavy
prvně použitý lomený gotický oblouk v čechách - kostel Albrechtice zajímavosti ze Šumavy
nejstarší kostel v Bavorsku - kostel Naší milé Paní u Staré kaple, Řezno zajímavosti ze Šumavy
první dálniční kaple v ČR - na dálnici D5 poblíž Šlovic u Plzně zajímavosti ze Šumavy

Eggenberkové

detailní info

kategorie: instituce / šlechtické rody
lokalita: krumlovsko

popis

Eggenbergové byli rakouský šlechtický rod. Původně to byli kupci v Radkesburgu (dnešní Ehrenhausen), do Čech přišli ze Štýrska během třicetileté války v 17. století, později zbohatli a stali se důvěrníky císaře. Prvním známým členem rodiny je Oldřich z Eggenbergu, který byl od roku 1432 městským soudcem ve Štýrském Hradci. Roku 1448 zemřel. Jeho majetek byl rozdělen mezi oba syny, Jan založil linii Ehrenhausen a Baltazar hlavní linii ve Štýrském Hradci. Baltazar vede výnosný obchod a Eggenberkové se stávají jedním z nejbohatších Štýrských rodů. Naopak Ruprecht z Eggenbergu z druhé linie je ve vojsku a proslavilo ho úspěšné tažení proti Turkům. Nejvýznamnějším představitelem eggenberského rodu byl Jan Oldřich z Eggenberku (1568 - 1634), který v průběhu 20. a 30. let 17. století podstatně rozšířil rodové majetky. Od císaře Ferdinanda II. získal za prokázané služby a finanční výpomoc Prachatice (1621), panství Český Krumlov a Netolice (1622), v roce 1623 koupil hrady Orlík a Zvíkov a roku 1630 získal Vimperk. Jeho syn Jan Antonín I. z Eggenberku se účastnil roku 1638 diplomatické cesty do Vatikánu, při které papeže Urbana VIII. informoval o volbě nového římského císaře. K této cestě si dal zhotovit tzv. zlatý kočár, který je dnes součástí expozice zámku Český Krumlov. Po nenadálé a předčasné smrti jeho syna Jana Antonína I. byly eggenberské majetky rozděleny. Panství v Čechách dostal Jan Kristián I. z Eggenberku (1641 - 1710), který si zvolil českokrumlovský zámek za své rezidenční sídlo, panství rakouská jeho mladší bratr Jan Seyfried. Janův Seifriedův syn Jan Antonín II. zemřel v roce 1716 a o rok později zemřel na zánět slepého střeva i Jan Kristián II., syn Jana Antonína. V roce 1774 po smrti Marie Eleonory z Eggenbergu rod zanikl a majetek přešel hlavně na Schwarzenbergy. V jižních Čechách a na Šumavě vlastnili řadu dalších panství jako Prachatice, Netolice, Vimperk, Chýnov, Orlík či Zvíkov. Od roku 1625 razili vlastní eggenberské mince. Eggenberkové patřili mezi nejvýznamnější šlechtické rody v rakouských i českých zemích.