Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
batoh

páni z Krumlova

Šumava

Obrázek
kategorie: instituce
podkategorie: šlechtické rody
lokalita: krumlovsko
GPS:
zobrazit na: google maps, mapy.cz

Český šlechtický rod pánů z Krumlova vznikl jako jedna z větví rodu Vítkovců. Za zakladatele této rodové větve se považuje Vítek II., syn Vítka z Prčice. Sídelním místem pánů z Krumlova byl krumlovský hrad, který byl založen kolem roku 1253. Nejvýznamnějším představitelem rodu byl Záviš z Falkenštejna, který se postavil do čela šlechtické opozice proti českému králi Přemyslu Otakarovi II.. Posledním pánem z Krumlova byl Vok, který zemřel bezdětný roku 1302 a krumlovský hrad s přilehlým okolím připadl spřízněné rožmberské větvi rodu Vítkovců - pánům z Rožmberka.




odkaz: není

informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Stará Pošta, Hartmanice - ubytování na Šumavě



vyhledat na: google, seznam
více obrázků: google obrázky

mapa

ubytování v okolí

penzion 9001, Přední Výtoň

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování: penzion
Šumava: lipensko
šumavská obec: Přední Výt...

ubytování s kapacitou: 31
cena ubytování: od 430 Kč detail

Rekreace na Lipně

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování:
Šumava: lipensko
šumavská obec: Frymburk

ubytování s kapacitou:
cena ubytování: od 0 Kč detail

mohlo by Vás zajímat

Eggenberkové

batoh
Eggenberkové
Šumava A-Z: šlechtické ro...
Šumava: krumlovsko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
detail

Smil Jan z Křemže

batoh
Smil Jan z Křemže
Šumava A-Z: osobnosti
Šumava: krumlovsko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
detail

další informace

Šumava se nachází na jihozápadní hranici České republiky u hranic s Německem (Dolní Bavorsko a Horní Falcko) a Rakouskem (Horní a Dolní Rakousko) . Její délka od údolí Chodské Úhlavy k Vyšebrodskému průsmyku je cca 120km, maximální šířka Šumavy a jejího podhůří je 45km. Hřebenem Šumavy prochází hlavní evropské rozvodí a to mezi Černým a Severním mořem. Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je nazýván i Zeleným srdcem Evropy. Na 920 km2 zde leží dva národní parky - na německé straně od roku 1970 Národní park Bavorský les (Nationalpark Bayerischer Wald), na české od roku 1991 největší český Národní park Šumava s rozlohou 680 km2. Šumava, jako jedno s nejstarších pohoří Evropy, je tvořena horninami prvohorního stáří, zejména žulami, rulami a svory. Je to lesnaté kopcovité pohoří s rozsáhlými náhorními plošinami a údolími vodních toků (Křemelná, Vydra) . Na bavorské a rakouské straně klesá pohoří výrazně, na české straně pozvolně. Na rozsáhlé ploché horské pláně vyčnívají klenby hlavních vrcholů. Nejvyšším vrcholem Šumavy je Velký Javor (1 456 m n. m.) na bavorské straně hranice. Nejvyšším vrcholem české části je Plechý (1378 m n. m.). Šumava nabízí množství možností jak pro letní, tak pro zimní rekreaci. K nejvýznamějším střediskům rekreace patří Špičácké sedlo a Železná Ruda, Zadov a Churáňov, Kašprské Hory, Antýgl, Srní, Modrava nebo Lipenská vodní nádrž. V oblasti naleznete mnoho moderních lyžařských středisek zaměřených na rodiny s dětmi, začátečníky a školní lyžařské kurzy, kterým nabízí maximum pohodlí. O komfortní a rychlou přepravu na sjezdovky se starají moderní lyžařské vleky a lanovky. Pro poznávání Šumavy využijte komfortní ubytování pro rodiny s dětmi, rodinnou dovolenou, ubytování s dětmi na horách, víkendové pobyty s dětmi, rodinné víkendové pobyty, pobyty s dětmi. Vybírejte z rozsáhlé nabídky ubytování v penzionech, apartmánech, horských hotelích, chatách, chalupách, farmách, zámcích, kempech.

Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:

Prázdno a ticho už bylo na hrázi; dav se rozprášil, jen tu a tam ještě zevloval některý opožděnec. Pršelo neustále, drobný, jemný, ale pronikavý déšť. Vody přelévající se přes brlení a řítící se po splavu hučely jako dřív, ale hladina rybniční klesala byť pomalu, přece znatelně. Opodál u čapu stála hlídka četníků a několik pěšáků; jiné hlídky se procházely po hrázi, zastavujíce se chvílemi pod starými košatými duby, které je poněkud chránily před deštěm.

„Mohli bychom se trochu osušit a občerstvit u nás, pane správce," vece porybí; „nevím, jak je vám, ale já jsem pořádně hladov. Voda ubíhá, není se již čeho obávat, a lidé se již také rozutíkali. Nemáme tu vlastně už co dělat. Pro všechno ještě pěšáci dohlídnou — budou se střídat. Pojďte vy taky, baštýři, a četníkům se rovněž zavděčíme, pozveme-li je na snídaníčko a na nějaký doušek piva..."

Vtom se objevila na můstku, klenoucím se přes splav, ženská postava, všecka zahalená v modrý vlněný šátek, jehož třásně jí visely přes obličej. Rychle vykračovala, běžela téměř.

— Spatřivši skupinu mužů, přímo k nim zaměřila. Jak doběhla, šátek odhrnula, rukama zalomila.

„Och moji páni... moji zlatí páni!" — sípavě, trhaně se jí drala řeč — „pro Kristovo umučení!... Prosím, kde je Petr...

— Petr mládek..."

„Nu, co je s Petrem, děvče?" tázal se porybí všecek udiven.

„Vždyť mi řekli, že mu přerazili ruku kamenem... že spadl do vody... že se utopil..."

„Ale kdepak utopil! — U nás je, převléká se. Copak mu chcete ?"

Děvče neodpovědělo — v největším chvatu vpřed se hnalo.

„Kdopak je ta holka? — Mně se zdá, že ji někdo pobláznil," ptal se porybí. Baštýř se dal do smíchu.

„To se podívejme, ta ho má ráda! — To je Rozára Krušnejch z Pašic, dcera hospodáře, který byl s Potužákem. Sedm let už mají spolu známost..."

„A ještě si asi hodně počkají, než se za sebe dostanou," doložil porybí; „a což táta? — Nebrání?"

„U Krušnejch táta nemá co poroučet," odpověděl baštýř; „selka tam vládne a ta je pro mládka." „Hm — a v počestnosti jsou?" „Nu, nevím, ale prozatím kolíbku ještě nejednali." Smáli se oba dva.

„Nesmějte se," pravil správec, „je to vlastně smutná kapitola, tahle. Z těchhle poměrů je buď mnoho nemanželských dětí a plynoucí z nich opletačky a nepřístojnosti, nebo staří rodiče s malými dětmi, jichž zaopatření se nedočkávají."

„Pravda, ale co dělat? Je už tomu tak, a změnit to nelze. Mládek je jako voják. Mladí páni u hospodářství a lesničtí adjunkti se nemají lépe. Šedivých ženichů je u nás dost."

„Ba právě," pravil s povzdechem správec, pán to blízký padesátce, který se asi před sedmi lety byl ženil; však že zaletěly asi jeho myšlenky k mladé ženě a ke třem maličkým děťátkům. „Já být sedlákem, netrpěl bych dceři známost se žádným z našich mládků..."

Rozárka Krušných, co mohla rychle běžíc duby posázenou hrází, dohonila zatím trojici před ní kráčejících mužů, jež chtěla předběhnouti. Ve své touze spatřit svého Petra neměla oči pro nikoho jiného a nepovšimla si ani, že jeden z těchto mužů byl její otec; než Krušnej ji poznal a zavolal na ni.

„Kde ty se tu bereš, holka ?"

Stanula, zalekla se poznávajíc otce, ale dlouho strach netrval.

„Fišmajstrům jdu," odsekla krátce. „Nu, a co lam?"

„Tím? Aji Petr je lam prý. Řekli mi to páni na hrázi... vlastně baštýř to řekl…“

„Přoč se jí ptáte, pantáto?" dél s obvyklým svým úšklibkem Polda Karhoun, jenž se přidržel obou sedláků, k malé radosti Krušného; „nezdržujtr ji; dyť vidíte, že má naspěch za šamstrem."

Krušnej se zastyděl, slyše tuto řeč, a zlost ho vzala.

další informace

RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky