Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
batoh

Taaffeové

Šumava

Obrázek
kategorie: instituce
podkategorie: šlechtické rody
lokalita: horažďovicko
GPS:
zobrazit na: google maps, mapy.cz

Rod Taaffe pochází z Irska, kde měl titul Viscount Taaffe of Corren und Baron of Ballymote. V 1769 roce kupil rod Nalžovy, kupní smlouvu podepsal Nicholas, podle rodových memoárů je uváděn první majitel jeho syn Francis. Pro Františka to byla náhrada za panství Fryštát. O něj Mikuláše nečistým způsobem připravil kancléř Rudolf Chotek, jehož dceru měl za manželku Mikulášův starší syn John. Mikuláš po svém příbuzném zdědil titul Viscount, Byl 6. Viscount Taaffe z Ballymote, narodil se ještě v Irsku, hrabství Sligo. Vychováván už byl ale na dvoře vévody Lotrinského. Odtud se, jako věrný katolík, dostal k císařskému dvoru do Vídně. V císařské armádě získával stále vyšší vojenské hodnosti a zúčastnil se důležitých bitev tehdejší doby. Výrazně zasáhl do bitvy u Kolína roku 1757. Pod vedením maršála Dauna tehdy císařská vojska zastavila tažení pruské armády na Vídeň. Území císaře i císařovny pomáhal chránit, ovšem o rodový majetek v Irsku, Německu i Slezsku přišel díky příbuzným. Snad proto koupil pro svého syna Františka panství Nalžovy. Stejně jako on i jeho manželka zemřela zde v Nalžovech v roce 1769.  František Taaffe měl za manželku Klementinu Bellew, po níž se ves Mladice krátkou dobu jmenovala Klementice. Neměli další potomky, a tak František odkázal Nalžovy synovci Rudolfovi. Sám se odstěhoval do Českých Budějovic. František Taaffe, 8. Viscount (1788 - 1849) pokračoval v rodinné tradici a jako velice mladý vstoupil do armády. Bylo mu pouze 16 let. Jako císařský komoří brzy dosáhl vysokých vojenských hodností. Pod vedením arcivévody Karla bojoval r. 1809 u Wagramu proti Napoleonovi. Když Napoleon dostal za manželku dceru císaře Františka I., Marii Luisu, František Taaffe ji doprovázel. Jako prvorozený syn Rudolfa zdědil František Nalžovy, ale panství se vzdal ve prospěch bratra Ludvíka. Nejznámější do dnešních dnů je asi Eduard hrabě Taaffe (24.února 1833, Vídeň - 29.listopadu 1895, Nalžovské Hory), který byl rakouský státník, konzervativní sociální reformátor a zemský prezident Salcburska, Horních Rakous a Tyrolska. V letech 1868-1870 a 1879-1893 byl Taaffe rakouským premiérem. Roku 1882 jeho vláda provedla důležitou volební reformu. Na Šumavě vlastnili Kolinec, Nalžovské Hory, Podolí, Zavlekov. Na vrchu Prašivec nedaleko Nalžovských Hor nechali postavit kopii irského rodového sídla - hradu Ballymotte a vzdálenější kapli sv. Antonína Paduánského, kterou zvolili z rodinou hrobku.




odkaz: není

informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Rudík, Železná Ruda - ubytování na Šumavě



vyhledat na: google, seznam
více obrázků: google obrázky

mapa

ubytování v okolí

penzion 9001, Přední Výtoň

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování: penzion
Šumava: lipensko
šumavská obec: Přední Výt...

ubytování s kapacitou: 31
cena ubytování: od 430 Kč detail

Rekreace na Lipně

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování:
Šumava: lipensko
šumavská obec: Frymburk

ubytování s kapacitou:
cena ubytování: od 0 Kč detail

mohlo by Vás zajímat

Taaffe Eduard hrabě

batoh
Taaffe Eduard hrabě
Šumava A-Z: osobnosti
Šumava: horažďovicko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
detail

von Battaglia Christian svobodný pán

batoh
von Battaglia Christian svobodný pán
Šumava A-Z: osobnosti
Šumava: horažďovicko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
detail

další informace

Šumava (německy Böhmerwald, keltsky Gabreta) je se svými rozsáhlými horskými lesy především útočištěm mnoha původních středoevropských lesních živočichů. V minulosti zde byly vyhubeny větší šelmy medvěd a vlk a velcí kopytníci zubr a los. Los evropský (Alces alces) se již ale postupně do šumavské přírody opět navrací. V 80. letech 20. století byla na Šumavu vysazena i původní šelma rys ostrovid (Lynx lynx). Rys dnes patří k nejchráněnějším živočichům celé Šumavy a jeho stavy jsou pečlivě monitorovány. Šumava je typická i výskytem druhů ptáků běžných pro severskou tajgu. Patří k nim např. tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia). V řece Blanice žije v nejbohatší evropské populaci chráněná perlorodka říční (Margaritifera margaritifera). K poznávání Šumavy Vám poslouží rozmanité, levné, pohodlné ubytování na Šumavě - ubytování v chalupách, rodinných penzionech, apartmánech, farmách a dalších objektech na Šumavě. K relaxaci se Vám nabízí pěší turistika – Šumava nabízí pro pěší turisty více než 500 km značených tras. Na Šumavě je zpřístupněna celá řada naučných stezek, včetně několika venkovních geologických expozic. Cykloturistika – Šumava je vysoce vyhledávanou cykloturistickou oblastí. Je zde vyznačeno více než 350 km cyklotras, vedoucích převážně po zpevněných komunikacích. Vodácká turistika – Na Šumavě jsou pro vodáckou turistiku vymezeny úseky vodních toků Vltavy, Otavy a Vydry, v celkové délce asi 59 km. Na ostatních tocích není podle návštěvního řádu národního parku Šumava a chráněné krajinné oblasti Šumava splouvání povoleno. Nejvýznamnější vodní plochou vhodnou pro rekreační a sportovní účely na Šumavě je přehradní nádrž Lipno. Bežkařská lyžařská turistika – pro zimní rekreaci jsou nejvyhledávanější tzv. Šumavské pláně v centrální části Šumavy. Šumavské pláně leží v nadmořských výškách 1000 až 1300 metrů a většina místních lyžařských tras tak má minimální převýšení. Trasy jsou vhodné nejen pro špičkové lyžaře, ale i pro menší děti a začátečníky. Na Šumavě je vyznačena síť lyžařských tras o celkové délce 450 km, rolbou se udržuje přibližně 320 km.

Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:

„Tohle je svatá pravda!" ozval se Krušnej, jenž stál vedle Potužáka, drže se ho za rameno, aby davem nebyl od něho odtržen. „Nejvíc křičí Karhounové; však víme proč..."

„Jsou tu ještě horší," pravil baštýř, „většinou kluci, sotva škole odrostlí. Až z Budějovic je sem čert zanesl. Ostatně vody již nepřibývá a tudy jí odtéká sdostatek. Ani pomyšlení, aby bylo třeba pustit stavidla."

Tohle bylo s pravdou: vody nejen nepřibývalo, ale vyčištěním a částečným vytrháním brlení tou měrou se jejímu tlaku uvolnilo, že hladina rybniční o několik centimetrů klesla. Přesto zástup, jenž se zatím zase úplně sběhl na hrázi, neustával křičet, že je třeba pustit stavidla.

Vtom jedna z loděk tou měrou se naplnila vodou, že nalézající se v ní mládkové byli nuceni přistati k hrázi, vytáhnouti ji a převrátiti, aby vodu vylili.

„Hleďte, už utíkají!" vykřikl kdosi z davu.

„Alou! Srazte je nazpátek do vody!" zařval jiný hlas.

Přihnala se celá smečka, chystali se uchvátit předek loďky a shoditi je do vody. Mládek, jenž třímal tyč, jíž člun řídil, napřáhl tuto, hroze, že prvního, kdo by se loďky dotknul, vší silou uhodí do hlavy. Povstala nevýslovná vřava. Četníci podnikli útok bodákem. Několik osob bylo povaleno na zem; kterýs výrostek, do něhož někdo odzadu strčil, skočil jednomu z četníků přímo do bodáku a byl krvavě zraněn. Strašný řev otřásl vzduchem.

„Vraždí nás! Nedejme se!" voláno z několika stran.

Kamení lítalo...

„Pozor! Dám do vás vystřelit, budete-li házet kamením!" zvolal strážmistr a velel zároveň svému mužstvu přiložit zbraň.

Divoký útěk nastal. Vše horempádem se rozprchlo; někteří seskočili s hráze přímo k místu, kde stáli správec, porybí a baštýři...

Vtom přiletěl ještě kámen, jenž zasáhl mládka Petra Radonického do pravé ruky, ve které držel tyč, jíž řídil člun na vodě pozůstalý. Napjaté šlachy povolily, tyč vypadla raněnému z hrsti, loďka se zakymácela a mládek, ztrativ rovnováhu náhlým otřesem, zavrávoral a střemhlav spadl přes okraj člunu do vířícího rmutného proudu, v jehož vlnách zmizel. Jeho soudruh, znamenaje nebezpečí a věda, že by byl neodvratně ztracen, kdyby proud jej strhl s loďkou do splavu, jímž vody se hnaly v úžině ječících v špinavou pěnu roztříštěných peřejích a slapech, vyskočil sám z loďky a mocnými vzmachy překonávaje proud, ploval k hrázi. Neviditelnými silami hnána, loďka přejela mžikem víry, tvořící se nad brlením, přes něž vody kataraktem se hnaly, zapadla do slapů splavu a zmizela v rozpěněných, rozčeřených vlnách. Zatím Petr Radonický se vynořil opět z vody, však že blíže brlení spadl do rybníka, nežli do něho skočil jeho druh, že snad i byl méně dovedný plavec nežli tento, neodolal proudu a byl jím stržen vzápětí za loďkou. Přesto v nejkritičtějším okamžiku, kdy všichni jej pokládali ztraceným, poštěstilo se mu zachytiti se oběma rukama o hořejší část brlení a tak se udržeti, aby nebyl stržen do splavu. Byl všecek pod vodou, která se hnala proudem přes jeho plece; kolenoma se opíral o tyče brlení, jedině hlava vyčnívala nad tříštící se o jeho zátylí pěny...

Výkřiky hrůzy ozvaly se z davu.

„Pomozte mu!" zvolali někteří, vzdálenější.

,,E, nechte ho tam! Ať ho čert vezme!" odpověděl jeden hlas.

A který druhý:

„Pravda! Nechte ho! Ještě před chvílí se nám posmíval, abychom si došli požádal Svatého Petra, aby ucpal nebesa, potom že nám voda nezatopí pole. Teď ať si ho požádá ale on, aby neodplaval splavem..."

Ale vtom seskočil s hráze Potužák, uchopil tyč, jíž mládek byl řídil člun a kterou voda byla přihnala v jeho dosah, a podávaje jižjiž sil pozbývajícímu druhý její konec:

„Chyťte se!" zvolal.

další informace

RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky