první verše "polámal se mraveneček" napsal Josef Kožíšek, Lužany zajímavosti ze Šumavy
největší a nejkrásnější rašeliné jezírko v České republice - Chalupská slať zajímavosti ze Šumavy
rozlohou 648 ha největší rybník na světě - rybník Rožmberk zajímavosti ze Šumavy
nejkratší mezinárodní železnice na světě 105 m - Nové Údolí zajímavosti ze Šumavy
nejvyšší kopec na území bývalého protektorátu Böhmen und Mähren - Javorník 1089 m zajímavosti ze Šumavy
nejstarší církevní stavba v Čechách - rotunda sv. Petra a Pavla, Starý Plzenec zajímavosti ze Šumavy
ochranářský koutek Hamižná hora zapsán 16.6.1985 na seznam IUCN - první v ČSSR zajímavosti ze Šumavy

Rožmberkové

detailní info

kategorie: instituce / šlechtické rody
lokalita: vyšebrodsko

popis

Rožmberkové byl starý český šlechtický rod z rozrodu Vítkovců. Praotcem rodu byl právě Vítek z Prčice (zemřel v roce 1194) a pod hradem Rožmberk prý rozdělit své panství mezi svých pět synů, kteří poté založili vlastní rodové linie. Za zakladatele rodu je považován Vítek III. z Prčice a Plankenberka. Jméno tato větev Vítkovců získala nejspíš podle hradu Rožmberk, který založil jeho syn Vok I. z Rožmberka. Hrad získal jméno podle růže, která byla v různých barevných provedeních znakem všech Vítkovců. Základy největšího panství v českém státě vznikly na přelomu 12. a 13. století, kdy se vytvořila důležitá rodová centra, např. Prčice, Vyšší Brod, Soběslav, Veselí nad Lužnicí či hrad Blankenberg v Horních Rakousích, kde vznikla další panství, která se zrodila i ve Slezsku či na Moravě. Později přidali Nové Hrady, Třeboň, Strakonice, Sedlčany a další panství na Plzeňsku a dalších částech země, samozřejmě i Šumavy. Rožmberkové patřili k mocenské elitě, která se často byla schopna postavit moci krále. Zastávali vysoké funkce, působili jako místodržící, nejvyšší komorníci i maršálové, nevyhýbali se duchovním hodnostem. Není u nás rod, který by se ve středověku mohl poměřovat s tímto rodem. Posledním potomkem rodu byl Petr Vok, který zemřel roku 1611 a který kvůli dluhům musel prodat dvě třetiny rodového majetku, například císař Rudolf II. od nich koupil Český Krumlov, proto se novým sídlem Rožmberků stala Třeboň. I přes dluhy patřili k nejbohatší české šlechtě. Po jeho smrti rodové jmění podle smlouvy připadlo Švamberkům, na jednonotu dominia navázali Eggenberkové a později Schwarzenbergové.