Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
batoh

Kolowratové

Šumava

Obrázek
kategorie: instituce
podkategorie: šlechtické rody
lokalita: klatovsko
GPS:
zobrazit na: google maps, mapy.cz

Rod je snad původně příbuzní s pány z Janovic. Kolowratové jsou jedním z mála rodů, které zůstaly vždy a za všech okolností věrny katolickému vyznání a byly vždy loajální císařskému trůnu. Naplnili tak heslo "Věrně a stále", které mají na svém erbu. Během 14. a 15. století se rod rozdělil do osmi linií, které jsou nazývány podle svých sídel: libštejnská, kornouzská, žehrovická, bezdružická, novohradská, maštovská, černominská a krakowská. Dnes žije již jen větev poslední. Na Šumavě Kolowratové vlastnili například tato panství: Běšiny, Drslavice Dub, Kunratice, Libětice, Opálka, Přimda, Střela, Týnec u Klatov, Žichovice.




odkaz: Kolowratové

informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Rudík, Železná Ruda - ubytování na Šumavě



vyhledat na: google, seznam
více obrázků: google obrázky

mapa

ubytování v okolí

penzion 9001, Přední Výtoň

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování: penzion
Šumava: lipensko
šumavská obec: Přední Výt...

ubytování s kapacitou: 31
cena ubytování: od 430 Kč detail

Rekreace na Lipně

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování:
Šumava: lipensko
šumavská obec: Frymburk

ubytování s kapacitou:
cena ubytování: od 0 Kč detail

mohlo by Vás zajímat

Czerninové

batoh
Czerninové
Šumava A-Z: šlechtické ro...
Šumava: klatovsko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

Drslavicové

batoh
Drslavicové
Šumava A-Z: šlechtické ro...
Šumava: klatovsko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

další informace

Podnebí Šumavy je mírné vlhké až chladné s vysokými úhrny srážek. Ty dosahují místy až 1 600 mm za rok. Tyto vysoké úhrny srážek, chladné klima a neprostupné horninové podloží na horských pláních Šumavy vytvořily vhodné podmínky pro vznik četných slatí. Těmi nejznámějšími jsou Tříjezerní slať, Jezerní slať, Modravské slatě či Chalupská slať, které vznikly na šumavských horských pláních v poměrně velkých nadmořských výškách. Slatě patří k nejcennějším a nejbohatším biotopům Šumavy. To byl také jeden z důvodů vyhlášení CHKO Šumava a Národního parku Šumava. Drsné podnebí a hluboké neprostupné hvozdy nikdy příliš člověka nelákaly, objevovali se tady prakticky jen pastevci a později hledači pokladů. Od 12. století dochází ke kolonizaci i šumavských hvozdů, ale prakticky jen německým obyvatelstvem. Větší prosperitu přináší až rozvoj hornictví ve 14. století a rozvoj obchodu ve stoletích 15. a 16. V 19. století však následuje odliv obyvatel, který pokračoval tentokráte nikoliv z ekonomických, ale geopolitických důvodů. K poznávání Šumavy jsou Vám k dispozici kempy, horské chaty, romantické chalupy, ubytování v soukromí, rodinné penziony a hotely, hotelové komplexy, apartmány. K výbavě běžně patří zahrady s posezením, úschovny kol a lyží, parkoviště, vybavení pro rodiny s dětmi. K vnitřnímu vybavení společenské místnosti, restaurace, bary. U apartmánů vybavené kuchyně. Běžné je vybavení televizními přijímači, internetové připojení k netu WiFi signálem. Nabízí se Vám ubytování Šumava. Z apartmánových domů, které si můžete plně vybavené pronajmout celé, a nebo jednotlivé byty, doporučujeme Rudík v Železné Rudě http://www.rudik.sumava.cz/ a Starou Poštu v Hartmanicích http://www.staraposta.sumava.cz/. Přijeďte si užít přírodu s pohodlím. Pokud máte rádi na dovolené doplňujíc služby jako je snídaně, večeře (polopenze) , nebo i s obědem (plná penze) , pak budou nasnadě penziony Šumava. Pensiony tvoří páteř ubytovacích služeb. Pro většinu typů platí slogan „Šumava levné ubytování“, to ale neznamená to, že se ztrátou kvality, a nebo to, že v nabídce nenajdete luxusní zařízení jako jsou byty, hotely, zámky. Šumava to je v létě kolo, voda, turistika, v zimě sjezdové lyže, běžecké lyže, snowboardy.

Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:

„Však odvykneš takovým hloupým strachům," pravil; „přenesl bych tě na zádech, ale neučiním toho, protože chci, abys trochu zonačila. Vykasej se, podej mi ruku a pojď!"

Nerozpakovala se, neváhala; všechen strach z ní spadl jakoby kouzlem; po jeho boku i přes moře by se byla pustila.

„Výš se vyhrni! Přes kolena ještě!" velel.

Uposlechla bez okolků, ni v nejmenším nedávajíc najevo, že by se před ním styděla, nedbajíc jeho vytřeštěných zraků, jež hltavě spočívaly na obnažených jejích bílých nohách. Zachytila se za jeho rameno a vydala se s ním pevným, jistým krokem.

Za málo vteřin vystoupili společně na protější břeh rmutné zátoky, které se tolik byla děsila. Spustila sukně, objala také druhou, nyní volnou rukou jeho rameno, usmála se jakýms vroucím, vděčným úsměvem. „Děkuju ti, Vojto!" zašeptala.

„Jaképak děkování?" odpověděl hrdě; „vždyť vidíš, že bys to byla samotná taky dokázala. Třeba jen trochu kuráže. Vidíš, já jsem byl dnes časně ráno u samého potoka, celými Blaty jsem se probrodil. Chtěl jsem se přesvědčit, neodnesla-li mi voda moje sádky."

Zarazila ji tahle řeč. O svých sádkách mluvil; že by pro Václava byl podnikl jediného kroku, o tom se slovem nezmínil. Chtěla se ho tázat po bratrovi, ale slovo uvázlo na rtech. A on svou dále:

„K sádkám jsem se nedostal, ačkoli o místech jsem nebyl v pochybnosti. Proud je v potoce takový, že by mě byl strhl bůhvíkam. Třeba počkat, až voda trochu opadne, pak se přesvědčím. Snad ty klece přece vydržely náraz proudu; byl by to malér, kdyby mi to všecko bylo odplovalo. Co se člověk nadře, než si těch pár kluků opatří — a pak, aby to bylo pryč!"

Odmlčel se; jeho zraky zatékaly s plachým, starostlivým výrazem ve stranu Blat. Nepronikly ovšem hustým závojem mlh a nízkých mraků, jež zastíraly všecek kraj. Ubohá dívka bojovala s pláčem, očekávajíc s krutým napětím, že promluví o osudu Václavově, sama však tázat se neodvážila. Zpozoroval patrně její neklid, neboť pojednou pravil:

„Mně se zdá, že nabíráš! To by bylo hloupé! — Bojíš se nul domů? Máš strach, že panímáma se bude vadit? — Ani jí napadni, ti povídám! - Byla ráda a děkuje Pánubohu, že se uchýlila k bábě do Zbudova. Taky tě nečeká a myslí, že tam pobudeš dva nebo tři dni, až bude po velké vodě. Já jsem ni neříkal nic, ale věděl jsem, že tam nevydržíš a že se vrátíš, i kudy půjdeš. Dá přece rozum, že se nemohla se vydat rovnou cestou zatopenými Blaty. Sel jsem li naproti a viděl jsem tě, jak jsi šla skrze Selce, ale ustoupil jsem stranou, aby mě lidé s tebou neviděli, a teprv když jsi minula, jsem se za tebou vydal. Bylo tě mi líto, že máš jít samotná, a byl bych šel dál, kdybys byla nepřicházela. Musel jsem se zdržet u Železného, který odejel do Vodňan — všaks ho potkala. Čekal na mne, až mu přinesu nějaké ryby a něco zvěře. Ryb jsem mu ovšem dodat nemohl, ale dva zajíčky jsem mu přinesl, vybral jsem je z ok dnes v noci, za největšího lijáku. Hlupák pacholek myslel, že spím — řekl mi dnes ráno, že v noci ke mně mluvil a divil se, že mu neodpovídám — a já jsem zatím byl až někde u Výhlavi..."

Očekával-li z její strany nějaký projev obdivu jeho srdnatosti a dovednosti, zmýlil se tentokrát. Jí ubožce v hlavě se vířilo z krutého, bolestného zklamání. Bratr, ubohý a nevinný, byl na Hluboké ve vězení, a ten, k němuž zalétaly všecky její naděje, o němž nepochybovala, že jediný na světě dovede pomoci a jistojistě pomůže, mluvil klidně a vesele o své noční výpravě za zajíci do oka chycenými! Hořkost pomyšlení ji přemohla: propukla v usedavý pláč.

„Co bečíš?" osopil se na ni; „minula ses rozumem?"

„Ty nic neříkáš, Vojto," vydrala se jí řeč; „ty nic neříkáš, a přece Václav... Václav..."

„Nu, tu je toho! Václav se ještě nevrátil z Hluboké, ale sedlák se za ním vydal, jenže nevím, došel-li. Možná dost, že se strhla hráz Zlivského rybníka. Pak by tam marně chodil, musel by se vrátit a počkat. Na Vomáčku se dát nemůže, tamtudy je všecko pod vodou."

„Ale pro všemohoucího Boha, Vojto, — jakpak ho mohli zavřít, když tím vším vinen není ?... My přece víme, jak se to všecko stalo, a my ho máme nechat v tom jeho neštěstí!... To přeci není možno!"

Vojta stanul; oči jeho utkvěly na ní s divým, hrozivým výrazem.

„Snad nemíníš říci," pravil, „že jsem měl předstoupit před onoho četníka a říci, že jsem já toho lumpa udeřil?... Udat mu také příčinu, ne? Za tak hloupého mě neměj!"

„Ale co dělat ?... Co dělat ?" zaúpěla dívka.

„Mlčet a počkat!" přeťal jí zlostně řeč. „Já ti řeknu jen tolik, že by mi třeba ani nebyl věřil, ten pochop. Pěšák udal, že ho uhodil Václav, tož to byl Václav, a kdybych řekl, že jsem to byl já, byli by nás zavřeli oba a konec by byl býval, že Václava by byli pustili, protože sedlák má peníze, a já bych tam byl zůstal. Takhle Václava pustí taky a na mne nikdo nepřipadne. Tomu přeci rozumíš ? — Tu je toho, že si tam tvůj bratr ňáký den posedí! Seděli jiní taky, seděl Lochmout a ten je jinaký než Václav, jemuž nadto nikdo nedokáže, že je vinen tou věcí. Tak co! Nech to být a nestarej se! To spraví tvůj táta. Či bys mě tam chtěla vidět místo Václava ? Děkuji ti!..."

„Ach Vojto, můj zlatý Vojto, nehněvej se! Možná že jsem hloupá — ale já mám takový strach, taková hrůza na mne chodí... Já jsem si myslila, že pomůžeš, žes už pomohl... žes jim ho vyrval..

Vojta se dal do posupného smíchu.

„Tohle sis myslila? Proboha tě prosím, řekni mi, jak jsem mu měl pomoci?"

„Já nevím, Vojto — ale já jsem si řekla, že ty dovedeš všecko, co chceš."

„Všecko taky nezmohu, ty bláhová! Aspoň teď ještě ne. Později snad. Ale aby k tomu došlo, musím se vycvičit, získat moc — rozumíš ?... A bylo by po moci, kdyby mě teď zavřeli. Nestarej se, já jim nedaruju, co tvému bratru udělali! Já ten účet vyrovnám! Ale vyrovnám ho, až bude čas. Ale nechat se zavřít, poštvat na sebe celou tu smečku baštýřů, pěšáků, hajných, mysliveckých a četníků, a to jen proto, aby pustili o nějaký den dříve z vězení člověka, kterého tam bez-toho podržet nemohou, protože se jeho nevina tak jako tak dokáže, to se mi, panenko, nevidí! To bych se musel leda zbláznit, ha, ha, ha!"

další informace

RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky