popis objektu:
Nové Údolí je šumavská zaniklá osada na území obce Stožec v údolí Studené Vltavy na severním úpatí Třístoličníku u česko-bavorských hranic, v nadmořské výšce 815 - 855 m n. m. Osada byla jednou z posledních, které byly na Šumavě založeny. V roce 1767 byl ukončen spor o zemské hranice a kníže Schwarzenberk naproti bavorské osadě Haidmühle staví myslivnu a domy pro strážce hranice - stalo se tak roku 1795 v rámci kolonizace a využiti pralesního hvozdu pod Třístoličníkem. Dřevařská ves nesla původně název Spitzberg (dle blízké hory). V roce 1823 měla 22 stavení a všichni muži pracovali jako lesní dělníci (těžili dřevo a plavili ho po blízkém schwarzenberském plavebním kanálu). V roce 1844 byla na bavorské straně u Haidmühle zřízena celnice, ovšem hranice zde byla vnímána velice volné. Nové Údolí bylo zváno i Neuthal, Nová Ves či nářečně Najtál. V roce 1879 zde byl zastřelen pytláky lesník Böhm. Obec spadala do farního obvodu České Žleby. V roce 1910 sem od Černého Kříže došla železnice (dnes technická památka), která oživila kraj a přivedla sem i první turisty. Přes celnici v Haidmühle pokračovala do Pasova... V roce 1920 žilo v Novém Údolí 273 osob, během následujících 10 let přibylo dalších 25 obyvatel. Obec měla na čtyřicet stavení. Existovala tu stanice četnictva a finanční stráže, dva ubytovací hostince, schwarzenbergská lesovna, obecná škola, hasičská zbrojnice, obchod, taneční parket, byla tu zastávka a nákladiště dráhy. Druhá světová válka zamíchala s osudy všech obyvatel. Čeští zaměstnanci dráhy i polesí byli vyhnáni a Nové Údolí bylo spolu s českým pohraničím obsazeno hitlerovským Německem. Osvobozeno bylo 1 .května 1945 v 16:30 jednotkami americké armády, přičemž došlo ke krátkému boji s jednotkami SS. Nové Údolí bylo jednou z posledních německých únikových tras o čemž svědčí nález vagónu plného zlata odstaveného v sousedním Haidmühle dne 2.května 1945. Bylo také zjištěno, že zdejší lesní správce Hager donášel v kritickém období roku 1938 vojenské informace Gestapu, za což byl těsně po válce odsouzen k smrti. V říjnu 1947 bylo zdejší obyvatelstvo německé národnosti odsunuto (část zůstala na Krumlovsku), ovšem pokus o dosídlení reemigranty z Rumunska se nezdařil. Osud obce se definitivně naplnil po komunistickém .převratu v Československu v únoru 1918 a vzniku Spolkové republiky Německo o rok později. Nové Údolí se ocitlo na rozhraní dvou světů. Na české straně vzniklo široké a střežené hraniční pásmo, završené roku 1951 zbudováním neprostupné tzv. železné opony (zátarasy a ploty pod elektrickým proudem). Několik kilometrů široký pás podél hranice se na české straně stal zakázanou zónou, jejíž neprostupnost střežili vojáci Pohraniční stráže. Ti také fakticky vládli celému kraji. Roku 1953 bylo Nové Údolí srovnáno se zemí, o čtyři roky později pak vymazáno z mapy. Stržen byl i Smitkův hostinec dole u zastávky, později vzala za své i bývalá kasárna u cesty nad ním. Do dnešních dnů tak přežil z Nového Údolí jediný objekt: stodola s obytnou místností u bývalé lesovny. Po zániku obce se jméno Nového Údolí udržovalo při životě především díky železnici. I po zrušení osobní přepravy zde totiž nadále fungoval pravidelný provoz nákladních vlaků se dřevem pro německé odběratele. Trať do Bavorska byla fyzicky přerušena, když bylo několik desítek metrů kolejí na české straně vytrháno. Železniční trať z Černého Kříže zůstala sice zachována, ale osobní vlaky od 70. let končily jízdu nuceně ve Stožci, za nímž byla trať přehrazena vraty a zatarasena výkolejkou, a do Nového Údolí jezdily jen zmíněné kontrolované manipulační vlaky se dřevem. Proto byl na německé straně 18 km dlouhý úsek železnice z Haidmühle do Jandelsbrunnu v roce 1974 rozebrán. V 80. letech byla po přestěhování roty Pohraniční stráže do nových kasáren ve Stožci zbourána kamenná kasárenská budova, která byla v Novém Údolí původně postavena pro četnickou stanici. Dnes z původních budov se v Novém Údolí dochovala jediná stodola. Po převratu na podzim 1989 bylo nepřístupné hraniční pásmo zrušeno a nový čas nastal i pro tento půvabný lesní kout na Studené Vltavě vystavěny dvě nové celnice pro pěší a cykloturisty. Provoz osobních vlaků do Nového Údolí byl na české straně obnoven 30. června 1990 a v roce 1994 byl založen spolek Pošumavská jížní dráha, který symbolicky obnovil koleje až přímo na státní hranici (v délce 105 m což z ní činí světovou raritu - nejkratší mezinárodní železnici na světě) a v květnu 1997 zde otevřel minimuzeum šumavských lokálek umístěné v historickém železničním voze. Zdejší křižovatka cyklistických a pěších tras je nepřehlédnutelným bodem turistické Šumavy. Německý název Neuthal.
