Šumavský rozcestník

stručně

název: Vltavský luh
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: lipensko
GPS: 48°49'27.238"N, 13°56'33.169"E

popis objektu:
I. zóna NP, rašeliniště o rozloze 1700 ha, unikátní celek přirozených a monokulturních mokřadů. Nepřístupno.

stručně

název: Kamenné moře, Plešné jezero
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: lipensko
GPS: 48°46'51.48"N, 13°52'22.397"E

popis objektu:
1030 - 1100 m, balvanové moře ležící 200 m j.v. od Plešného jezera. Je tvořeno rozpukanými balvany porostlými kosodřevinou na ploše 6 ha.

stručně

název: Strašínská jeskyně
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: kašpersko
GPS: 49°10'57.16"N, 13°37'48.256"E

popis objektu:
Strašínská jeskyně je přírodní památka. Přirozená krasová jeskyně v systému sušicko horažďovických vápenců je jediná větší vápencová jeskyně v sušické části Pošumaví. Jeskyni tvoří síň 23 x 12 m s průměrnou výškou 3 m a dva systémy chodeb s celkovou délkou asi 200 m. V nejnižším místě dna jeskyně svažující se k S, jsou dvě jezírka. Ve stropě a stěnách jsou vytvořeny hrncové a mísové prohlubně. Krápníková výzdoba zcela chybí. Vchod do jeskyně byl uměle rozšířen při těžbě limonitu (do roku 1936), který tvoří část jeskynních sedimentů. Jeskyně je významným zimovištěm teplomilných druhů netopýrů. Chráněné území bylo zřízeno Okresním úřadem v Klatovech v roce 2002. Do území je vstup veřejnosti zakázán.

stručně

název: Pramen Vltavy
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: kvildsko
GPS: 48°58'28"N, 13°33'38"E

popis objektu:
Vrchovištní rašeliniště s typickou vegetací. Zásobárna vody pro prameny. V letech 1922 a 1923 zde byla postavena chata Klubu českých turistů. Dnes ji připomínají pouze zbytky kamenného zdiva. Informační místo NP, studánka.

stručně

název: Čertova stěna, Eliška Krásnohorská
kategorie: kultura a památky
podkategorie: literatura
lokalita: lipensko
GPS: 48°37'50.262"N, 14°16'16.865"E

popis objektu:
Eliška Krásnohorská velice často čerpala náměty pro své lyrické básně a drobnější prozaickou tvorbu ze Šumavy a z okolí Českého Krumlova nebo hradu Rožmberka. Napsala libreto k opeře Čertova stěna, jejímž autorem je Bedřich Smetana, a ve které je zachycena pověst o zrodu tohoto přírodního útvaru. Čertova stěna je komicko-romantická opera o 3 jednáních a jejím autorem je Bedřich Smetana, který tímto dílem uzavřel svou hudebně dramatickou tvorbu. Poprvé byla Čertova stěna uvedena 29. října 1882 v Prozatímním divadle. Děj opery se odehrává v polovině 13. století, v 1. a 2. jednání na hradě Rožmberk, ve 3. jednání na břehu Vltavy poblíž Vyššího Brodu. Pan Vok Vítkovic z Rožmberka žije sám, uzavřený do sebe. Jeho blízcí mu chtějí najít ženu a rytíř Jarek dokonce složí slib, že si sám nevezme svou Katušku, dokud se jeho pán nezasnoubí. Pan Vok však slíbil, že se neožení a odkáže svůj majetek novému klášteru, v jehož čele má stát poustevník Beneš. V takové neřešitelné situaci vstoupí do hry Rarach – ďábel, který v přestrojení za poustevníka svádí lidi k tomu, aby porušili slib a zachovali se nečestně. Jarka se snaží zlákat zpět ke Katušce, té ale nabízí bohatého ženicha, jejímu otci Michálkovi zase našeptá, aby Katušku provdal za pana Voka. Vokovi je mezitím svěřena do ochrany hraběnka Hedvika, dcera jeho dávné lásky. Pan Vok se do Hedviky zamiluje, ale Rarach mu včas připomene jeho slib daný Benešovi. Vok se tedy rozhodne vstoupit do kláštera. Hedvika chce na poslední chvíli vyznat Vokovi lásku a tím ho odvrátit od jeho rozhodnutí. Rarach tomu brání a když je mu znemožněn vstup do kláštera, vystaví na Vltavě hráz, aby voda zatopila klášter i s lidmi. Poustevník Beneš však jménem Kristova kříže rozboří čertovu stěnu a vše končí zasnoubením Hedviky s panem Vokem a Katušky s Jarkem.

stručně

název: mlýn Čertova stěna
kategorie: kultura a památky
podkategorie: mlýny
lokalita: vyšebrodsko
GPS: 48°37'54.559"N, 14°16'48.758"E

popis objektu:
Mlýn nedaleko kamenného moře Čertovy stěny zkracuje tok Vltavy obtékající tento přírodní útvar - svédí vodu od Loučovic až k Vyššímu Brodu. Je součástí elektrárny pod Čertovou stěnou, o jejíž stavbě se začalo hovořit už v 80. letech devatenáctého století, ale myšlenku jako první zpracoval až inženýr František Karel. Konečný projekt nakonec ale dodala projekční kancelář Ganz & Comp. V kamenitém terénu začal obtížný výkop přírodního kanálu v roce 1896, vodoprávní povolení vodního díla bylo ale schváleno výnosem Císařského a královského místodržitelství v Čechách až v březnu 1898. Místo původně předpokládaných Giradotových turbín se použily tehdy nové, mnohem výkonnější Francisovy turbiny. Ty stačily pouze čtyři. Kolaudace proběhla v roce 1903. Když se spustil provoz elektrárny, tvořilo ji šest částí. Stavba začínala jezem pod Loučovicemi, který měl 32 m dlouhou korunu s rybí propustí, na niž navazovala pětimetrová trámová základová výpusť. Obří dílo představoval náročně vyhloubený přírodní kanál o délce 1 650 m, šířce 5,7 m, hloubce 3,2 m a spádu jedno promile. Další část představoval vodní závěr neboli komora, kde končil kanál a začínalo tlakové potrubí. To bylo ocelové, nýtované, o délce 560 m a průměru 1 800 mm. Dodávalo až 7,5 krychlových metrů vody za vteřinu. Vodní elektrárna se stala svým výkonem rázem největší svého druhu v Rakousko-Uhersku i ve střední Evropě. Dobový tisk impozantní stavbu srovnával s tou, která byla vybudována na Niagaře. Pro Šumavu měla elektrárna obrovský význam, protože pomohla rozvoji místního průmyslu, dodávala elektrický proud i městům jako byl Vyšší Brod nebo Český Krumlov i dalším městečkům a obcím. Tvůrcům díla se podařilo řeku přivést na kopec opředený pověstmi o čertu. V té se totiž praví, že chtěl zabránit výstavbě kláštera v nedalekém Vyšším Brodě tím, že postaví přes údolí hráz z kamení, aby zadržel vodu a tou klášter zatopil. Jenže svůj úkol do půlnoci nesplnil, a tak se kamenná hráz zřítila a balvany zavalily koryto řeky a její svahy. V roce 1926 byla elektrárna rozšířena ještě o druhé tlakové potrubí o délce 640 m a průměru 2 000 mm. V budově strojovny (49 x 12,3 m a výšce 9 m) byly umístěny hydroagregáty. Dálkové vedení dlouhé 25 km přenášelo výkon elektrárny bez transformování do vlastního závodu v Pečkách (Větřní). Elektrárna pod Čertovou stěnou skončila s výstavbou Lipenské přehrady a svedením veškeré vltavské vody do podzemního tunelu. Pouze se musela nějaký čas upouštět voda z přehrady dál do vltavského koryta, protože některá zařízení papírny ve Větřní byla stavěna na kmitočet 42 Hz. Časem však došlo k jejich výměně, a tak postupně zmizelo i veškeré vybavení strojovny. Zmizelo i jedno tlakové potrubí. Zbývající dnes využívají tři malé soukromé vodní elektrárny. Právě síla zdejší vody, která prochází přes tyto kameny, inspirovala Bedřicha Smetanu k dílu Čertova stěna.

stručně

název: vodní elektrárna Vyšší Brod
kategorie: kultura a památky
podkategorie: technické
lokalita: vyšebrodsko
GPS: 48°37'57.406"N, 14°17'16.861"E

popis objektu:
O elektrárně pod Čertovou stěnou se začalo hovořit už v 80. letech devatenáctého století, ale myšlenku svést vodu Vltavy od Loučovic až k Vyššímu Brodu jako první zpracoval až inženýr František Karel. Konečný projekt nakonec ale dodala projekční kancelář Ganz & Comp. V kamenitém terénu začal obtížný výkop přírodního kanálu v roce 1896, vodoprávní povolení vodního díla bylo ale schváleno výnosem Císařského a královského místodržitelství v Čechách až v březnu 1898. Místo původně předpokládaných Giradotových turbín se použily tehdy nové, mnohem výkonnější Francisovy turbiny. Ty stačily pouze čtyři. Kolaudace proběhla v roce 1903. Když se spustil provoz elektrárny, tvořilo ji šest částí. Stavba začínala jezem pod Loučovicemi, který měl 32 m dlouhou korunu s rybí propustí, na niž navazovala pětimetrová trámová základová výpusť. Obří dílo představoval náročně vyhloubený přírodní kanál o délce 1 650 m, šířce 5,7 m, hloubce 3,2 m a spádu jedno promile. Další část představoval vodní závěr neboli komora, kde končil kanál a začínalo tlakové potrubí. To bylo ocelové, nýtované, o délce 560 m a průměru 1 800 mm. Dodávalo až 7,5 krychlových metrů vody za vteřinu. Vodní elektrárna se stala svým výkonem rázem největší svého druhu v Rakousko-Uhersku i ve střední Evropě. Dobový tisk impozantní stavbu srovnával s tou, která byla vybudována na Niagaře. Pro Šumavu měla elektrárna obrovský význam, protože pomohla rozvoji místního průmyslu, dodávala elektrický proud i městům jako byl Vyšší Brod nebo Český Krumlov i dalším městečkům a obcím. Tvůrcům díla se podařilo řeku přivést na kopec opředený pověstmi o čertu. V té se totiž praví, že chtěl zabránit výstavbě kláštera v nedalekém Vyšším Brodě tím, že postaví přes údolí hráz z kamení, aby zadržel vodu a tou klášter zatopil. Jenže svůj úkol do půlnoci nesplnil, a tak se kamenná hráz zřítila a balvany zavalily koryto řeky a její svahy. V roce 1926 byla elektrárna rozšířena ještě o druhé tlakové potrubí o délce 640 m a průměru 2 000 mm. V budově strojovny (49 x 12,3 m a výšce 9 m) byly umístěny hydroagregáty. Dálkové vedení dlouhé 25 km přenášelo výkon elektrárny bez transformování do vlastního závodu v Pečkách (Větřní). Elektrárna pod Čertovou stěnou skončila s výstavbou Lipenské přehrady a svedením veškeré vltavské vody do podzemního tunelu. Pouze se musela nějaký čas upouštět voda z přehrady dál do vltavského koryta, protože některá zařízení papírny ve Větřní byla stavěna na kmitočet 42 Hz. Časem však došlo k jejich výměně, a tak postupně zmizelo i veškeré vybavení strojovny. Zmizelo i jedno tlakové potrubí. Zbývající dnes využívají tři malé soukromé vodní elektrárny. Právě síla zdejší vody, která prochází přes tyto kameny, inspirovala Bedřicha Smetanu k dílu Čertova stěna.

stručně

název: Vltavský mlýn Loučovice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: mlýny
lokalita: vyšebrodsko
GPS: 48°37'13.313"N, 14°15'39.441"E

popis objektu:
Obec Loučovice je s mlýnskou tradicí úzce spjatá. Nepřístupný a skalnatý úsek údolí Vltavy mezi Lipnem a Vyšším Brodem byl zprvu osídlen pouze několika staveními, z nichž nejvýznamnější byl mlýn. Teprve založení papírny v 80. letech 19. století způsobilo nárůst počtu obyvatel a prudký rozvoj obce. Největším podnikem v obci byly do roku 2010 Papírny Vltavský mlýn, na které byl v září 2010 vyhlášen konkurz.

Šumava.cz