Šumava.cz

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Do roku 1990 byla velká část oblasti v hraničním pásmu a tím byla veškerá hospodářská činnost dosti omezena. Většina obcí s odsunem německého obyvatelstva zanikla, což přispělo i k tomu, že se jedná o území relativně nenarušené lidskými zásahy. Po mnoho desetiletí uzavřené hraniční pásmo horského hřbetu se zachovalými cen¬nými přírodními stanovišti v celkové rozloze 473 km2 bylo v roce 2005 vyhlášeno jako Chráněná krajinná oblast Český les. Na jejím území dnes nalezneme 23 maloplošných zvláště chráněných území a 4 evropsky významné lokality soustavy NÁTURA 2000. Všechna tato území chrání nejcennějšf části přírody Českého lesa. Velkoplošná ochrana tohoto území nebyla v minulosti zvažována právě z důvodů existence hraničního pásma, i když si ochrana přírody uvědomovala přírodovědecký význam celé oblasti. Dnes se ukazuje význam Českého lesa z hlediska ochrany přírody v podobě původních lesních společenstvech na různých stanovištích, které jsou cenné pro svoji zachovalost v rámci celé České republiky. Jedná se o různá společenstva bučin a jedlobučin až o podmáčené smrčiny a vrchoviště s výskytem borovice blatky. Český les se stále více ukazuje jako významné studijní území vývoje vegetace v jednotlivých sukcesních stádiích v jednotlivých vegetačních stupních na plochách obcí zaniklých po druhé světové válce. Na řadě míst se zachovaly původní cenné bučiny, vzácná rašeliniště s porosty borovice blatky či pestré květnaté louky a pastviny. Z chráněných živočichů zde žije ohrožená vydra říční, tetřívek obecný, rys ostrovid či bobr evropský. Chráněná krajinná oblast Český les se rozkládá od Broumova po Folmavu v délce 65 km. Geomorfologicky je oblast tvořena Částí pohraničního pohoří Český les. Hlavní hřeben s nejvyššími vrcholy Čerchov (1042 m n. m.), Dlouhá skála (969 m n. m.) a Havran (894 m n. m.) probíhá severojižním směrem a dosahuje průměrné nadmořské výšky 700 - 800 m. Vrcholovými partiemi Českého lesa probíhá hlavní evropské labskodunajské rozvodí. Na Spatně přístupných svazích zůstaly zachovány porosty původních acidoťilních, méně často květnatých bučin. Tyto lesní porosty jsou ve sníženinách vystřídány údolními nivami s rozsáhlými slatiništi v okolí drobných vodních toků. četné potoky jsou oživeny vzácnými druhy živočichů, jako je vydra říční, mihule potoční a opětovně se rozšiřující bobr evropský. Druhově bohatá je lesní avifauna s jeřábkem lesním, datlíkem tříprstým a lejskem malým. V severní části jsou jedinečným biotopem rašeliniště vrchovištního typu s porosty borovice blatky.