Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
batoh

Já jsem stěna smrti

Šumava

Obrázek
kategorie: kultura a památky
podkategorie: filmová místa
lokalita: prachaticko
GPS:
zobrazit na: google maps, mapy.cz

Československý film (psychologické drama) režiséra Jaroslava Balíka z roku 1978. | Psychologický příběh zestárlého pouťového artisty - jezdce na Stěně smrti, zklamaného ubývajícím zájmem o jeho produkci a snícího o nových variantách a nových úspěších, především o jízdě v kulovitém globusu, který mu postaví montér Milan. Když ho však po Milanově boku opustí dcera Alda, nezbude mu, než zanechat samostatného podnikání a připojit se k cirkusu.




odkaz: není

informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Stará Pošta, Hartmanice - ubytování na Šumavě



vyhledat na: google, seznam
více obrázků: google obrázky

mapa

ubytování v okolí

penzion 9001, Přední Výtoň

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování: penzion
Šumava: lipensko
šumavská obec: Přední Výt...

ubytování s kapacitou: 31
cena ubytování: od 430 Kč detail

Rekreace na Lipně

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování:
Šumava: lipensko
šumavská obec: Frymburk

ubytování s kapacitou:
cena ubytování: od 0 Kč detail

mohlo by Vás zajímat

Nejlepší člověk

batoh
Nejlepší člověk
Šumava A-Z: filmová místa...
Šumava: prachaticko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

Tři chlapi na cestách

batoh
Tři chlapi na cestách
Šumava A-Z: filmová místa...
Šumava: prachaticko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

další informace

Levné ubytování Šumava a dovolená na Šumavě to jsou levnější penziony, apartmány, chaty, chalupy, priváty, kempy a hotely pro Vaši levnou dovolenou. Vyberte si, jak si přejete strávit svou dovolenou na Šumavě. Ubytování na Šumavě je ideální jak pro zimní dovolenou na horách, tak i pro aktivní letní dovolenou na kolech i pro rodiny s dětmi. Šumavou se především rozumí rozsáhlé pásemné pohoří, které se táhne podél jižní hranice České republiky v prostoru mezi Vyšebrodským a Všerubským průsmykem. Je pramennou oblastí nejznámější české řeky Vltavy a pramení zde i její významný levostranný přítok Otava. Šumava disponuje jak velmi dobrými klimatickými i přírodními podmínkami pro rozvoj zimní turistické sezóny (sněhové podmíny pro běžecké a sjezdové lyžování), tak také širokou nabídkou různých druhů sportovních či relaxačních aktivit zajišťovaných mnoha rozličnými rekreačně-sportovními, ubytovacími, stravovacími a dalšími zařízeními, která vytvářejí kvalitní základnu pro prožití příjemné a spokojené zimní a letní rekreace. Proto ubytování na Šumavě vyhledávají každým rokem tisíce turistů, cyklistů, běžkařů, houbařů, vodáků apod. Využít můžete lyžařských škol, které nabízí každé lyžařské středisko (známé jsou skiareál Železná Ruda, Špičák, Velký Javor, Lipno, Zadov), bazénů, koupališť, wellness programů, které se nabízí pro Váš pobyt. Velké množství web kamer na celé Šumavě vás přes net informuje o aktuálním počasí, množství sněhu, sněhových podmínkách pro lyžování, pro běžkaře. Běžecké stopy navíc mapuje šumavský informační server Bílá stopa. Oblast Lipno je oblíbeným místem nejen pro letní rekreaci díky Lipenské přehradě, ale i v v zimním období díky službám Lipno servisu a skiareálu Lipno. Turistické informace přináší http://www.sumava.cz/ - nejstarší šumavský net. Řadu aktualit si můžete poslechnout i na Rock Radiu Šumava nebo Kiss Jižní Čechy.

Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:

„Tož je nech žrát, máš sladkou krev, sladší jistě než já; na mne nejdou," smál se Vojta. „Poslouchejte teď, co jsem dnes provedl, a zasmějete se. Zlivští půjdou v těchto dnech na kluky („kluk" sluje v hantýrce porybních pytláků kapr). Vzkázali mi to, a abych šel s nimi, pozvali. Nevím, půjdu-li. Nemám k nim mnoho důvěry; neumějí to narafičit jak se patří a už je několikrát při tom chytili. Ale dal jsem jim vědět, že dají-li mi tři pěkné kusy, odvrátím od nich pěšáky; ale slíbí-li a nedají, že se na nich pomstím, že toho budou pamatovat. Řeknu to Lochmoutovi a ten jim zkazí každý lov do roka a do dne. Tak jsem se včera v noci sešel s jedním z nich a ten mi slíbil, že dojista ty tři kluky dostanu, rozumí se, chytnou-li co. Dobře, povídám, ale mějte se na pozoru, přelžete-li mě. Vyložil jsem potom tomu chlapovi, co udělám. Dnes, jak se setmí, budou hořet dva ohně při Volešku, mezi Pištínem a Plástovicemi. Rozumí se, že pěšáci se tam poženou; pomyslí si, že naši tam sekají při ohni šavlemi nebo píchají grundlí. To přece víte, jak, kluci jdou na smolnici; jako můry a jepice je přivábíte, a hlavy vystrkují z vody jako pitomí. Třeba jen sekat a píchat do nich. Potřebuju-li pro Železného ňákého kluka, jinak to nedělám. Zatnu ho a hup! za ním do vody; přivážu si ho k pasu a brodím se nebo plovu kousek vodou, čímž se ztratí stopa. Potom zalezu někam do stýlí, schovám se na chvíli, okouknu všechno, nejde-li kdo, a hajdy s rybou, kam patří. Jednou, na Volešku, na mne padl výhlavský baštýř; rozumí se, že jsem mu uklouzl. Skočil jsem do vody a ploval otevřenou vodou pryč od kraje, abych se dostal za cíp rákosí, černajícího se asi sto kroků od břehu, kde ho dorůstalo z levé strany celá široká plocha. Nebylo hluboko v těchto místech, nejvýše něco přes pás, ale plavat jsem musil, abych se neprobořil v bahně. Plovu tedy a šavli jsem držel mezi zuby, s dvěma kluky přivázanými na šňůře otočené kolem pasu..."

„A smolnici?" tázal se Václav; „cos dělal se smolnici?"

„Ty se tak ptáš, ty blázne! Snad nemyslíš, že jsem ji držel nad hlavou, aby mi svítila na obličej a on mě poznal ? Přece dá rozum, že jsem ji hodil do vody, ještě než jsem tam skočil. — Tak tedy on, jak mě viděl plovat a rozeznal v té noční tmě jen hlavu nad vodou a v obličeji mě poznat nemoh, přiběhl ke břehu, poskakoval tam jako kvočna, jíž uplavala káčata, a máchal holí a nadával. ,Kluku mordyjánská,' křičel, ,jen počkej! Já tě namouduši uškrtím!' — ale do vody nevešel. Byla to legrace! — do smíchu jsem se dal..."

A kluk se smál svým smíchem, který Václava, kdykoli ho slyšel, naplňoval tajnou hrůzou, připomínaje ho na chechtot ďáblův.

„... Zahnul jsem tedy nalevo za to rákosí, a baštýř, neztratil-li mě z očí už dříve pro tmu, nemohl mě více vidět; ale že viděl rákosí, domyslil se, kam jsem zaploval, a slyšel jsem dobře, jak utíkal v levou stranu, aby mi nadběhl a mě chňapl, až tam někde z vody vylezu. Rozumí se, že jsem se dal vpravo; nepomyslil si, hlupák, že bych se odvážil přeplovat potmě celý Volešek. A to jsem já udělal a dobrou půl hodiny jsem ploval, než jsem se dostal na břeh přes tu hladinu někde nad Pašicemi, a on zatím na mne číhal blíže kříže pod Plástovicemi!"

„Takhle kdybych uměla plovat," ozvala se Apolena, která poslouchala všecka u vyjevení nelíčeným obdivem, „věru, Vojto, chodila bych s tebou na ryby."

„Viď?" pravil tento, potřepnuv ji důvěrně na plece, „to by se ti líbilo, takhle plovat se mnou v noci po Volešku? A což teprve po Bezdrevi nebo po Mýdlovarském, který je kolem dokola vrouben lesem!"

„Ba, pěkné by to bylo! Ale co naplat? — Já se plovat nemohu naučit, protože nemám na to času."

Dívka si vzdychla odhluboka. Vojta si pohvizdoval dušené a chvílemi se zachechtal, vzpomínaje baštýře, který marně naň číhal.

„Jak to bylo dále?" otázal se Václav.

„Nu, když jsem vyplaval, obrátil jsem se vlevo a obešel jsem Pašice i Plástovice. Za hodinu jsem byl v Selci u Železného a dostal jsem pět šestáků za ty dva kluky. Ráno jsem pásl zase hříbata na Blatech. Výhlavský baštýř mlčel jako hrob o svém číhání; však věděl, že by se mu jen vysmáli. Já pak s těch časů často jsem tak lovil a někdy jsem rozžal ohně, abych si z pěšáků vytropil šašky. Pokaždé tam běží, za těmi plameny! Hlupáci, jako ti kapři jsou pitomí! Tak jsem jim to dnes provedl zase a byl jsem se teď podívat, co budou dělat. A taky, namouduši! už se tam hrnou! Na císařské silnici k Selci se prochází ten výhlavský ještě s jedním a od Pašic se hnal Radonický; viděl jsem je; přichází-li kdo od Pištína, neviděl jsem, ale musil bych se po čertech mýlit, kdyby ne!... Je to podívaná, jak se kradou k těm ohňům; chtěl bych jen být při tom, jak se budou na sebe dívat, až shledají, že ty plameny nemají nikoho za sebou a že chňapli do prázdna. Čert ví, co mají v hlavě! Už několikrát jsem jim to udělal, a přece pokaždé se nechají napálit. Zítra jim to provedu zas, ale na Zbudovském, v cípu pod silnicí z Nového Sedla do Nakří, a pozejtří Zlivští si zaloví v Pištínském, ale s čeřeny a bez světla."

další informace

RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky