Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
batoh

Květ ze Šumavy

Šumava

Obrázek
kategorie: kultura a památky
podkategorie: filmová místa
lokalita: kvildsko
GPS:
zobrazit na: google maps, mapy.cz

Československý film (romantické drama) reziséra Karela Lamače z roku 1927. | Dáňa Lorencová pocházela z chudé horské vesničky. Její bratr Petr byl pašerák a přivedl celou rodinu do neštěstí. Když ho hledali četníci, vzala matka vinu na sebe. Petr uprchl, matka byla zatčena a mladičká Dáňa musela opustit domov. Ve městě jí však štěstí přálo, stala se slavnou tanečnicí. Před divadlem, kde Dáňa tančila, denně stával drožkář Kalvoda. Jednoho dne dostal zprávu od syna Jiřího, že se mu nepodařilo vybudovat si v horách lékařskou praxi a že se tedy vrací domů. Kalvoda mu opatřil místo lékaře v divadle. Tam se Jiří znovu setkal s Dáňou - poznali se před časem v Dánině vesnici - a oba se do sebe zamilovali. Do jejich života však neblaze zasáhl Petr. Zjistil, že Dáňa žije v blahobytu, a začal ji vydírat. Jiří, který Petra neznal, na něho žárlil, a mezi ním a Dáňou došlo k roztržce. Smířila je až Dánina matka, kterou nalezl Jiří náhodou na ulici zcela vysílenou, když ji propustili z vězení.




odkaz: není

informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Stará Pošta, Hartmanice - ubytování na Šumavě



vyhledat na: google, seznam
více obrázků: google obrázky

mapa

ubytování v okolí

penzion 9001, Přední Výtoň

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování: penzion
Šumava: lipensko
šumavská obec: Přední Výt...

ubytování s kapacitou: 31
cena ubytování: od 430 Kč detail

Rekreace na Lipně

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování:
Šumava: lipensko
šumavská obec: Frymburk

ubytování s kapacitou:
cena ubytování: od 0 Kč detail

mohlo by Vás zajímat

Černý vlk

batoh
Černý vlk
Šumava A-Z: filmová místa...
Šumava: kvildsko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Stará Pošta, Hartmanice
detail

Král Šumavy

batoh
Král Šumavy
Šumava A-Z: filmová místa...
Šumava: kvildsko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

další informace

Osidlování území Šumavy v posledním tisíciletí postupovalo velmi pozvolna. V prvním století druhého tisíciletí vedly příčně Šumavou jen zemské stezky, přičemž zcela nová vznikla iniciativou mnicha Vintíře (Günther). Na stezkách ležely osady s nutnými službami soumarům, celniště (Březnice - dnešní Dobrá Voda, Prenet, Volary apod.) a ozbrojená posádka. Trvalé osídlení bylo pouze v oblasti Sušice v okolí Otavy, na Prenetu, v oblasti Nýrska a Svaté Kateřiny. Většina lesů byla neosídlena, stejně jako okolní oblasti. Vnitrozemské osídlení málokdy zašlo do nadmořské výšky 500 m. Po roku 1100 jsou již známy vesnice na vnějším okraji hvozdu, vesměs blízko zemských stezek a v údolí Otavy a Úhlavy. K silnějšímu rozvoji sídel uvnitř hvozdu dochází ve 13. století, kdy vznikají i zlatokopecké osady a primitivní hutní střediska (oblast Kašperských Hor a Rejštejna, Železné Rudy, Hamrů a Špičáku). Na ochranu zemských stezek a osad jsou stavěny hrady a tvrze. Ve 14. století vrcholí těžba zlata na Kašperskohorsku a rozšiřuje se až do prostoru kolem Horské Kvildy. Také sílí osídlení kolem Čachrova, Zdíkova, Hartmanic, mezi Horní Vltavicí a Vimperkem. Na Zlaté stezce je založen hrad Hus. V následujícím století kolonizaci brzdí husitské války, a rozbíhá se opět až koncem 15. a začátkem 16. století s rozvojem skláren. Z tohoto období se nezachovaly žádné zbytky lidové architektury, pouze zbytky staveb a fragmenty opevnění, hradů, kostelů, staveb, cestní sítě, mezí a dispozice stavebních ploch v urbanistické koncepci sídel. To vše můžete objevovat pěšky, pokud máte rádi turistiku, na kole pokud jsem milovníky cykloturistiky v kombinaci s autem nebo hromadnou dopravou a využít rozsáhlé sítě železniční dopravy nebo autobusové dopravy, zejména cyklobusů. K dispozici jsou Vám levné ale i dražší kempy, chaty, chalupy, ubytování v soukromí, rodinné penziony a hotely, rozsáhlé hotelové komplexy, apartmány. K výbavě běžně patří zahrady s posezením, úschovny kol a lyží, parkoviště, zařízení pro rodiny s dětmi. K vnitřnímu pak společenské místnosti, restaurace, bary. U apartmánů vybavené kuchyně. Běžné je vybavení televizními přijímači, k netu připojení WiFi signálem. Přijeďte si užít přírodu s pohodlím a v tichu nebo při poslechu Rock Radio Šumava nebo Kiss Jižní Čechy.

Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:

O některých tuto uvedených věcech, najmě o sázce Lochmoutově s mysliveckými a o jeho rozmluvě s knížetem Václav i z jiných úst slyšel vypravovat; povídalo se o tom všeobecně a báby při draní peří často to přiváděly na paměť. Tyť zajisté tvrdily dokonce, že Lochmout čaruje, že se umí udělat neviditelným a proměnit se v pařez; také přivolává neodolatelně zvěř v lese a ryby v rybníce a na pouhý jeho rozkaz rozskočí a otevrou se třeba na tři zámky zamknutá vrata; naučil prý se těmto příšerným, ale jemu užitečným věcem z kterési staré, černé knihy, již zdědil po svém dědovi po matčině straně, kouzelníku zrovna tak na slovo branému, jakovým je on sám. Toho však Vojta popíral; čarovat prý Lochmout právě tak málo uměl jako kdo jiný; černou knihu prý viděl sám, Lochmout mu ji ukázal; není v ní nic jiného než starodávné recepty na připravování prachu, na vnadění zvěře, ptáků a ryb, na podávání léků nemocným dobytčatům, na jedy myším, krysám, liškám a tchořům, dále jsou tam vytištěna pravidla, jak třeba se zachovati a čeho činiti, uřkne-li nás kdo, jak se zaříkávají krtice, hlízy, bradavice, zimnice, ječná zrna, loupání v kostech, úbytě, svatojanský oheň, prašiviny atd. Také o planetách je tam mnoho psáno, kde a kdy se na nebi objevují a jaký mají účinek na lidi, dobytek a úrodu.

Lochmout mu z té knihy něco přečetl, protože on sám číst neumí, ale to jen tak pro „legraci", neboť sám tomu žvastu nevěří a směje se mu. Ba, zná ho dobře Lochmout a často už jej pochválil a prorokoval mu, že jednou z něho něco bude. On pak, Vojta, už dávno se s ním stýká, poslíčkuje mu a přiučuje se od něho.

Šikovný je Lochmout, to je všecko, tuze šikovný a bdělý; než on, Vojta, se přičiní, aby byl ještě šikovnějším, a pak ho zastíní, přinutí, aby šel na výminek a jemu své působiště postoupil. Pak on opanuje lesy a rybníky a bude v nich a při nich vládnouti a budou také o něm říkati a pevně věřiti, že čaruje, a toho je třeba, aby každý z něho měl strach a přede všemi ženské, které pak sdílejí svou vlastní hrůzu mužským. A potom bude veselý život!... Velký, malý, knížecí, neknížecí, každý se bude před ním třásti, kupovati si jeho přízeň, a běda tomu, kdo by se mu opřel nebo jej chtěl zraditi! — Ba, běda! Václav nepochyboval ani okamžik o tom, co by se takovému nešťastníku stalo. Vojta nehrozil naplano, toť bylo zřejmo z jeho pohledu; však se ještě nyní hrůzou chvěl, když, několik neděl tomu, Vojta, ukazuje mu pod drnem uschovanou mrtvou srnu, kterou byl chytil do oka, s hrozivým, jedovatým pohledem k němu promluvil: „Kdyby ti napadlo něco vyzvánit, zabil bych tě a stojím ti za to, že by do skonání světa nikdo nenašel tvou mrtvolu; nadto bych vám ještě zapálil statek." — Nebylo ani třeba té hrozby, Václav by ničeho neřekl, i kdyby ho na skřipec brali... Různé do oka polapené zvěře a čerstvě nachytaných ryb — nikoli z potoka, ale kaprů z rybníků — ukázal mu Vojta z té doby už mnoho, ale jak, kde a kdy té kořisti ulovil, nepověděl mu a právě tak málo mu řekl, kam ji zašantročil; ale jisto bylo, že ji prodal, neboť peněz hoch měl dost...

Och, není pochyby, že Vojta bude nad Lochmouta a že lidé se ho budou báti mnohem více nežli tohoto; Lochmout nikomu neublížil, nikomu nešel na život, ani knížecím, a v nejhorším případě leda by se byl bránil, ale Vojta byl stokrát horší: Vojta prohlásil, že až přijde jeho čas, ze světa sprovodí a zahladí každého, kdo by se opovážil mu překážeti nebo plésti se mu do řemesla.

Při vší hrůze, která jej obcházela při těchto řečech a hrozbách mladého hříbka a která neustávala lomcovati jeho nitrem, nemohl se přece ubrániti obdivu, ba i jakémusi druhu závisti, když přemýšlel o báječné, téměř nadpřirozené dovednosti a hbitosti tohoto chlapce a o smělosti, s jakou tento se pouštěl do boje s celým aparátem knížecího lesního a rybničného personálu, se zákonem a s jeho strážci, četníky, soudy, se vším, proti čemuž on sám ani oči pozvednouti si netroufal. Připadal si neskonale malým, ba nicotným vedle něho...

Tohle všecko vířilo Václavovi hlavou, když, leže na svém lůžku, očekával návrat Vojtův. Pojednou ucítil na svých plecech něčí ruku. Ulekl se, neboť, ač by byl přísahal, že bděl a že měl oči otevřené, neviděl ani neslyšel koho vcházeti.

další informace

RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky