Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
batoh

Poutníci

Šumava

Obrázek
kategorie: kultura a památky
podkategorie: filmová místa
lokalita: vyšebrodsko
GPS:
zobrazit na: google maps, mapy.cz

okolí Rožmberka nad Vltavou | Československý romantický film, drama režiséra Zdenka Zaorala z roku 1989.




odkaz: není

informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Rudík, Železná Ruda - ubytování na Šumavě



vyhledat na: google, seznam
více obrázků: google obrázky

mapa

ubytování v okolí

penzion 9001, Přední Výtoň

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování: penzion
Šumava: lipensko
šumavská obec: Přední Výt...

ubytování s kapacitou: 31
cena ubytování: od 430 Kč detail

Rekreace na Lipně

batoh
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
ubytování:
Šumava: lipensko
šumavská obec: Frymburk

ubytování s kapacitou:
cena ubytování: od 0 Kč detail

mohlo by Vás zajímat

Pavučina

batoh
Pavučina
Šumava A-Z: filmová místa...
Šumava: vyšebrodsko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

Hop nebo trop

batoh
Hop nebo trop
Šumava A-Z: filmová místa...
Šumava: vyšebrodsko
šumavská poloha: mapy.cz

informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
detail

další informace

Osidlování Šumavy slovany je datováno od 12. století, kdy zde začala být budována podél hranic Českého království Zlatá stezka. Od 17. století na Šumavě docházelo k rozvoji sklenářství, dřevařského průmyslu a pastevectví, které měly zásadní vliv formování zdejšího ekosystému. Šumava představuje pohoří, které bylo historicky relativně řídce osídlené - po druhé světové válce tudy dokonce vedla železná opona - právě absence lidských zásahů je jedním z faktorů, kterým vděčíme za dnešní jedinečnou a zachovalou podobu přírody Šumavy. Kromě nedotčené přírody se Šumava pyšní i množstvím zachovalých historických památek, mezi něž patří třeba Kašperk, Velhartice, Rábí nebo keltské hradiště Obří hrad a mnoho dalších. Na Šumavě jsou Vám kempy, chaty, chalupy, ubytování v soukromí, rodinné penziony a hotely, rozsáhlé hotelové komplexy, apartmány. K výbavě běžně patří zahrady s posezením, úschovny kol a lyží, parkoviště. K vnitřnímu pak společenské místnosti, restaurace, bary. U apartmánů vybavené kuchyně. Běžné je vybavení televizními přijímači, internetové připojení WiFi signálem. Síť web kamer vás přes net informuje o počasí, sněhu, sněhových podmínkách pro lyžování, pro běžkaře navíc šumavský informační server Bílá stopa. Velké oblibě se těší Lipenská přehrada, skiareál Lipno, kde došlo k prudkému rozvoji turistických služeb (například Lipno Servis). Řadu informací přináší náš nejstarší šumavský net, aktuální pak rádia Rock Radio Šumava, Kiss Jižní Čechy. Šumavu proslavil i pašerák, o němž vznikl film Král Šumavy. Králem Šumavy se dnes rozumí ale i Author Král Šumavy – vítěz cyklo maratonu MTB, ROAD.

Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:

Potužák tedy Vojtu nechal a přímo mu více nedomlouval v příčině jeho pytlačení v potoce Soudném; jen tu a tam nahodil v jeho přítomnosti cosi o zkáze, jíž se vydává člověk, který se pachtí za marnostmi, jakové jsou chytání ryb a honba, uváděje tu průpověď, jako: „Rybička—chybička, ráček— mrháček", onde příběh z vlastní nebo cizí zkušenosti, jenž měl dokázat, do jakých konců vzrůstání těchto náruživostí zavádí. Pozoroval pilně při těchto řečech Vojtu, ale k jeho žalu tento nejevil nejmenší účasti, ba, zdálo se, že jich ani neposlouchal.

Že by neustálé styky jeho dětí, najmě Václavovy, s tímto podivným hochem byly s to zvrátiti zásady, které on jim od maličkosti vštěpoval a které takřka v krvi měly, nepřišlo mu ani na mysl. Věděl dobře, že Václav měl Vojtu rád a že prázdné své chvíle — neměl jich mnoho, leda večer po krmení a před ulehnutím mu jich něco zbývalo — nejraději trávil ve společnosti hříbkově, který, jak se podobalo, z celé duše k němu přilnul a tu a tam mu vypravovával příběhy ze své minulosti, z potulného, v bídě stráveného dřívějšího svého života; kdož ho tedy upozornili na tácky, jež oba hoši mívali večer za humny, v maštali nebo v sadě a k nimž se dosti často i Apolena družila, nepověděli mu nic nového a také neprobudili v něm nijakých obav. Naopak, on doufal, že vliv a příklad jeho syna bude časem dobře působiti na Vojtu, vždyť mladí lidé důvěřují více sobě navzájem nežli starým.

V tomto nazírání na vývoj věcí jeho pedagogický věhlas upadl v osudný omyl, z něhož jej nevymanila ani větší po této stránce prozíravost jeho ženy, která, ač jinak byla dobrého srdce, tohoto chlapce nerada v domě viděla. Byla v této příčině zajedno s veškerým veřejným míněním plástovickým, ač před lidmi mlčela; zaráželo i ji při Vojtovi cosi tajemného, všeobecnému pozorování se vymykajícího, plazivého, kunovitého a pojímala k němu ještě větší odpor, když seznala, jak velice děti k němu lnou. Ačkoli se styděla promluviti o tom, bála se v první řadě o dceru Apolenu; postřehlať správně bystrým mateřským okem, že neodolatelný jakýs půvab vábí dívku k tomuto hochovi, a zachytila tu pohled, onde hnutí a zase liché slůvko, vůbec projevy, jimiž pak neustále se zabývala v mysli a z nichž jí tryskly nové a nové obavy. Umiňovala si, že bude pilně bdíti nad dcerou, avšak kdeže by byla stačila po tolika stranách zaměstnaná hospodyně na velkém selském statku stříci neustále mladé děvče, jež zase svou práci konati musilo, a nepouštěti je z očí ani na chvíli ?

To zajisté Potužáková uvážila, a proto naléhala na svého muže, aby, nedbaje jiných ohledů, Vojtu propustil, a má-li v úmyslu postarati se o jeho budoucnost, což i ona schvalovala, na jiné koleje života jej uvedl. Málo dní před dobou, kdy počíná naše vypravování, nadhodila mu, že by Vojta se hodil mnohem lépe za knížecího pěšáka nebo za hajného nežli za selského čeledína; aby tedy Potužák se přimluvil u „hlibuckého" pana správce, by hocha vzal do panských služeb. Pan správce, jenž s Potužákem zasedal v okresním zastupitelstvě a i jinak dosti často se s ním stýkal a si ho vážil, dojista této přímluvy neoslyší, a z Vojty by byl znamenitý pěšák, neboť je silný, hbitý a zručný. Nepochybovala, že by časem i v baštýře postoupil, a knížecí baštýř, toť zrovna jako velký sedlák. Což komu chybí, kdo se knížeti pověsí na šosy ?

Měla pravdu, ale Potužák měl svou tvrdičkou lebku, a když si jednou něco umyslil, nebylo snadno jeho úmysl zvrátiti. Měl v hlavě udělati z Vojty dobrého čeledína a této myšlenky se nevzdal. Ženě pak řekl:

„Máš pravdu, svatou pravdu — za mládka by se hodil a možná dost, že by ho pan správec vzal, ale což je to plátno ? — Kdo v něm vězí, v klukovi, aby zaň mohl ručit ? — Vyvede něco, zapomene se, a budou dávat vinu mně, že jsem jim ho doporučil, a já budu mít ostudu. Ať je u nás!"

další informace

RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky