Šumavský rozcestník

stručně

název: Strašínská jeskyně
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: kašpersko
GPS: 49°10'57.16"N, 13°37'48.256"E

popis objektu:
Strašínská jeskyně je přírodní památka. Přirozená krasová jeskyně v systému sušicko horažďovických vápenců je jediná větší vápencová jeskyně v sušické části Pošumaví. Jeskyni tvoří síň 23 x 12 m s průměrnou výškou 3 m a dva systémy chodeb s celkovou délkou asi 200 m. V nejnižším místě dna jeskyně svažující se k S, jsou dvě jezírka. Ve stropě a stěnách jsou vytvořeny hrncové a mísové prohlubně. Krápníková výzdoba zcela chybí. Vchod do jeskyně byl uměle rozšířen při těžbě limonitu (do roku 1936), který tvoří část jeskynních sedimentů. Jeskyně je významným zimovištěm teplomilných druhů netopýrů. Chráněné území bylo zřízeno Okresním úřadem v Klatovech v roce 2002. Do území je vstup veřejnosti zakázán.

stručně

název: Sudslavická jeskyně
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: vimpersko
GPS: 49°5'27.636"N, 13°47'44.225"E

popis objektu:
Sudslavická jeskyně je jedním z nejdůležitějších středoevropských nalezišť kosterních pozůstatků čtvrtohorní zvěře. Ve 3 krasových trhlinách Opolence nalezl v roce 1879 prof. Dr. J. N. Woldřich (narozen 15.6.1834 v nedalekém Zdíkově) zbytky fauny z poslední doby ledové a z období následujícím Z téměř 9 tisíc kostí a 13 tisíc zubů určil 170 druhů obratlovců (mamut, nosorožec, medvěd, sob, kůň, jelen, liška, různé druhy ptáků aj.). Dnešní jeskyně je pouze zbytkem původního rozsáhlého komplexu, který byl poničen stavbou železniční tratí a těžbou vápence. V nynější asi 15 m dlouhé chodbě nedochází k tvorbě krápníků, jak by se dalo očekávat. Pukliny ve stropě jeskyně poskytují občasné útočiště některým druhům netopýrů. V okolí roste vstavač obecný, zvaný kukačka, horeček mnohotvárný český či keře jalovců. Jeskyně je chráněna zákonem a z bezpečnostních důvodů do ní není povolen vstup.

stručně

název: Malenická jeskyně
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: vimpersko
GPS: 49°7'53.136"N, 13°53'16.284"E

popis objektu:
Skalní útvar krystalického vápence se nachází na severním okraji obce Malenice nad levým břehem řeky Volyňsky a v ní nalezneme jeskyni v Jiřičků skále, která patří k přírodním malenickým zajímavostem. Jeskyně při úpatí byla objevena roku 1920 firmou Minibergrů z Volyně, dělníky při těžbě vápence v lomu. Stěny jsou pokryty shluky sraženého vápence. Jeskyně vznikla ve skupině moldanubika, kde se vytvořily vložky krystalického vápence. V těchto místech je několik menších či větších krasových dutin. Oblast je známá významnými archeologickými nálezy kosterních zbytků zvířat, které tu žily v období čtvrtohor. Paleontologickým průzkumem této oblasti se po několik let zabýval geolog J.V. Želízko, který pocházel z nedaleké Volyně. Větší část jeho zajímavých objevů byla uskutečněna v lokalitě Malenické jeskyně. Jeskyně je tvořena nečistým vápencem, který je prostoupen žilkami a čočkami křemene v nekrasová hornině erlanu. Vápenec byl na některých místech působením vody rozpuštěn a tím vznikly dutiny v hornině erlanu. Podzemní prostory jeskyně jsou protkány sítí chodeb a jejich celková délka dosahuje 110 metrů. Vstupní prostor do jeskyně je 2 metry široký a 1,7 metrů vysoký. Tímto vstupem projdeme do 10 metrů dlouhé chodby, která byla při těžbě vápence uměle zvětšena. Na tuto chodbu navazují prostory tak zvané Staré jeskyně, která je dlouhá 40 metrů a za velmi úzkou chodbou jsou prostory tzv. Nové jeskyně mající délku 60 metrů. Nová jeskyně byla objevena v roce 1983. V této jeskyni neuvidíme krápníkovou výzdobu.

stručně

název: Tupadelské skály
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: klatovsko
GPS: 49°24'2.569"N, 13°13'50.254"E

popis objektu:
Tupadelské skály tvoří selektivním zvětráváním obnažená buližníková vložka v algonkických břidlicích. Buližníky jsou tmavošedé až černé masivní horniny. V nerostném složení zcela převládá křemen, ve kterém je rozptýlen jemný grafitický prášek, způsobující tmavé zbarvení horniny. Buližníky, jako velmi tvrdé horniny odolávající zvětrávání, vytváří v krajině nápadně bizarní skalní útvary, lemované při svém úpatí hrubě kamenitými sutěmi.

stručně

název: jeskyně Peklo
kategorie: příroda
podkategorie: přírodní krásy, úkazy
lokalita: sušicko
GPS: 49°10'30.037"N, 13°26'33.731"E

popis objektu:
V krystalickém vápenci vytvořená jeskyně Peklo leží v údolí Pstružného potoka v přírodní rezervaci Žežulka. Je predisponováno tektonickou linií podšumavského zlomu, který pokračuje od JV z údolí Zlatého potoka u Kašperských Hor. Jde zároveň o jižní hranici pestré skupiny moldanubika, která se zde prohevuje hojným výskytem především erlanových poloh asi 2 km z od jeskyně dokonce dosahujících délky prvních stovek a šířky prvních desítek metrů. Jeskyně je založena v nečistém krystalickém vápenci, který difúzně přechází do erlanu, který zde opět tvoří mocnou vložku v šedých středně zrnitých slabě migmatitizovaných sil-bt rulách místy perlového charakteru. Jeskyně má portál asi 2,5 m vysoký, 8-10 m široký a stejně hluboký. Prostory jeskyně jsou první desítky metrů dlouhé, ale po prvních metrech zatopené. Jde o významný úkryt řady druhů netopýrů. V pravém zadním rohu vstupní části vytéká pramen ze zvodnělé pukliny směru 66/68.

Šumava.cz