název: kasárna Janovice nad Úhlavou kategorie: vojenské podkategorie:kasárna lokalita: klatovsko GPS: 49°20'2.33"N, 13°12'29.673"E
popis objektu:
Slavná a 45 hektarová janovická kasárna pro pro 3 až 5 tisíc vojáků, ve kterých sloužil i Miloslav Švandrlík, natáčel se v nich film "Copak je to za vojáka" a tradovaným sloganem bylo: "Nikdy více Janovice, radši kulku do palice" již neskrývají jediného vojáka... Pomalu přetváří na průmyslovou zónu.
Největší ze tří původních klatovských kasáren - Dragounská kasárna na tomto místě vznikla na konci 19. století na místě vojenské jízdárny a tradice zde zůstala zachována i v 1. republice. V roce 1918 zde vznikl československý dragounský pluk 14, který byl později sloučen s dragounským plukem 2 z Dobřan v jezdecký (od roku 1936 dragounský) pluk 4. Na cvičení v nich byl básník Fráňa Šrámek v období první světové války a zmiňuje se o tom ve své básni. Důstojníkem jezdectva tu byl i král komiků Vlasta Burian, kde v Jezdeckém učilišti dělal kurs pro důstojníky jezdectva v záloze a bohužel u zkoušky propadl. K této posádce Burian nastoupil i v době mobilizace v roce 1938.Kasárna praskala ve švech zejména v době ČSLA, tedy v dobách Varšavské smlouvy. Známá jsou hlavně pod jménem Jaselská kasárna. Dnes jsou její vojáci integrováni naopak v Severoatlatské alianci NATO... VÚ 5008, posední léta jsou ale doménou 142. praporu oprav, který je součástí 14. brigády logistické podpory s velitelstvím v Pardubicích. Mimo 142. prapor oprav je zde dislokována jednotka Vojenské policie (VÚ 4215), provozní středisko a odloučené léčebně-diagnostické oddělení.
název: kasárna u tanku, Klatovy kategorie: vojenské podkategorie:kasárna lokalita: klatovsko GPS: 49°23'47.4"N, 13°18'20.879"E
popis objektu:
Kasárna na plánickém předměstí Klatov známá podle tanku T-34, který stával na rohu ulic jsou dnes minulostí. Dnes jsou školou, jídelnou, administrativními budovami, halou... Přitom původní útvar VÚ 1735 proslavil film "Copak je to za vojáka", kde si zahráli Jiří Langmajer, Karel Roden nebo zpěvák Daniel Landa. Základní službu zde nastoupil v první polovině osmdesátých let i kytarista a zpěvák slovenské skupiny Tublatanka Maťo Ďurinda. Ten však měl v té době rozdělanou ve studiu desku a po necelých čtyřech měsících se dostal domů s modrou knížkou...
Bývalá kasárna v Domažlicích na Hořejším Předměstí, která byla od roku 1948 posádkou slavného 35. pěšího pluku., kdy mu byl vrácen čestný přídomek Foligno. Ten zde byl až do roku 1992.
název: kasárna a letiště Bechyně kategorie: vojenské podkategorie:kasárna lokalita: táborsko GPS: 49°17'21.126"N, 14°30'30.446"E
popis objektu:
Bechyně patřila mezi nejmladší posádková města v zemi, na rozdíl od ostatních jihočeských měst. Od počátku své existence byla Bechyně úzce spjata s vojenským letectvem - především se stíhači. Stálá vojenská posádka však přišla do Bechyně až během výstavby nového vojenského letiště v letech 1952 až 1954. Prvním vojenským útvarem nové jihočeské posádky se v květnu 1955 stal 19. stíhací letecký pluk se svými zabezpečovacími jednotkami, letištním praporem a rotou pozemního zabezpečení navigace. V září roku 1957, se do Bechyně dále přemístil 9. stíhací letecký pluk, následovaný v září 1958 velitelstvím nadřízené 1. stíhací letecké divize. Zavádění nových typů letecké techniky bylo u 9.slp obdobné jako u většiny pluků. Ve výzbroji zde byly MiG-15, MiG-19 a MiG-21 všech verzí, kromě MiG-21R. Po dobudování rozptylů pro tři letky (36 úkrytů) se stalo bechyňské letiště jednou z největších a nejlépe vybavených leteckých základen čs. letectva. V šedesátých letech létala u pluku čtyřčlenná akrobatická skupina „Patrikovci“ na letounech MiG-19. Jejími členy byli kromě pilota Patrika ještě Vohlráb, Čuba a Borek. Následovníkem jim byla skupina „Box“ na strojích MiG-21F. Bechyňské velitelství 1. stíhací letecké divize sice vzniklo jako jedno z řady obdobných velitelství, ale od šedesátých let zůstalo jediným divizním velitelstvím stíhacího letectva. Divize převzala tradici čs. leteckých jednotek ze Sovětského svazu za 2. světové války a od května 1955 nesla název Zvolensko-ostravská. Její standarta byla dekorována mnoha vyznamenáními, z nichž některá připomínala válečnou tradici (Vojenský řád bílého lva „Za vítězství“, Válečný kříž 1939). Ke dni 30. září 1990 bylo velitelství bechyňské divize zrušeno. K prosinci 1991 byl 9. slp přejmenován na 9. stíhací bombardovací letecký pluk. K 31. květnu 1993 byl 9.sbolp v Bechyni zrušen. V období let 1993 až 1995 probíhala v areálu letiště běžná údržba. Od roku 1995 zde dočasně působilo organizační jádro 44. průzkumného praporu a v letech 1998 až 2003 se posádka stala domovem 4. ženijního praporu a 4. průzkumného praporu brigády rychlého nasazení. V současné době je v Bechyni dislokováno Velitelství 15. ženijní brigády s podřízeným 151. ženijním praporem a Pohotovostní oddělení Velitelství Vojenské policie Tábor.
název: kasárna Zelená Hora kategorie: vojenské podkategorie:kasárna lokalita: nepomucko GPS: 49°29'39.682"N, 13°34'59.383"E
popis objektu:
V 50. letech 20. století byla na zámku Zelená Hora zřízena vojenská kasárna technických praporů, tzv. PTP. Není nutné připomínat slavný román Černí Baroni, který se zde odehrává a který zde byl i zfilmován. Armáda využívala i hospodářské budovy pod zámkem. Kde „plány imperialistů zhatí naší vepři boubelatí“. Vlastní zámek již v 80. letech armáda nevyužívala a chátral.