Šumavský rozcestník

stručně

název: pomník padlých WWI, Čkyně
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: vimpersko
GPS: 49°6'54.548"N, 13°49'43.755"E

popis objektu:
Bezkonkurenčně nejkrásnější šumavský památník padlým v první světové válce a zemřelým legionářům ve Čkyni obsahuje dokonce zem z bojišť! Z italského Doss Alto a z bodákového zákopu francouzského bojiště u Verdunu.

stručně

název: památník Charles Havlat
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: volarsko
GPS: 48°54'41.117"N, 13°50'58.794"E

popis objektu:
Památník na které je napsáno: "Památník připomíná jak současné, tak i budoucím generacím tragickou smrt vojáka, ke které došlo v těchto místech na samém sklonku druhé světové války. Ve druhé polovině dubna 1945 zasazovaly spojenecké armády hitlerovcům jeden smrtelný úder za druhým. Jihozápadním Čechám přinesla osvobození 3. americká armáda generála G. S. Pattona, konkrétně V. a XII. sbor, který byl její součástí. Rozkaz k zahájení útoku na území našeho státu vydal generál Eisenhower 4. 5. 2945. Již následujícího dopoledne zahájily oba sbory svůj bojový postup od Aše po Český Krumlov v délce 350 km. Úsek od železné Rudy po Dolní Dvořiště spadal do kompetence XII. sboru, kterému velel genmjr. S. Leroy Irwin. Oblast od Strážného ve směru do prachatického a vimperského regionu byla svěřena jednotkám 5. pěší divize - Red Diamond, která nesla ve svém znaku červený kosočtverec. Severní úsek byl svěřen 2. pěšímu pluku, který bylo posílen ještě dalšímu připojenými divizními jednotkami. Jednalo se o 737. tankový prapor a 803. protitankový prapor. V tomto složení byly osvobozeny 4. a 5.5. Lenora i Volary a další obce regionu. Dne 7.5. přibližně 07.45 obdržel 803. protitankový prapor - který nesl ve svém znaku hlavu panthera drtícího v tlamě nepřátelský tank - rozkaz k prozkoumání dalších pozic německé armády. Úkolem byla pověřena 2. a 3. četa průzkumné roty pod velením poručíka Donald T.Warrena. Obě čety postupovaly v tandemu po silnici z Volar do Lenory. V místech, kde dnes stojí památník, napadli kolonu příslušníci 11. pancéřové divize SS, kteří se skrývali v okolních lesích podél silnice. Svobodník Charles Havlat sedící v prvním jeepu byl okamžitě zabit a další čtyři členové posádky obrněného kolového vozu M8 bylo lehce a těžce zraněni po zásahu pancéřovou pěstí. Střelba na obou stranách utichla pouhých deset minut před nabytím platnosti Remešské dohody. Ta stanovila zastavení bojů na všech frontách v Evropě na 8.30 hodin. Obě válčící strany zprávu obdržely opožděně až v posledním okamžiku. Ve svém důsledku však toto opomenutí přineslo zcela zbytečnou smrt amerického vojáka. Byla o to tragičtější, že ztratil svůj život při osvobození země, z které pocházeli jeho předkové. Čechoameričan Charles Havlat se narodil 10.11. 1910 jako první syn Havlatů v Dorchesteru, z zemědělském státě Nebraska. Prarodiče pocházeli z Moravy z obcí poblíž Osové Bitýšky. Spolu s ním sloužil v témže praporu jeho mladší bratr Rudolph. I nejmladší z bratrů Adolph ukončil válečné tažení v Německu. Pro bližší poznání země jejich předků a za její osvobození od fašistického teroru a nadvlády však Charles položil to nejcennější - svůj život. Místo jeho věčného odpočinku leží ve Francii v Lotrinsku na hřbitově v Saint-Avold. Zde pod číslem hrobu 75 sní svůj věčný sen spolu s dalšími desetitisíci kamarády, kteří také položili své životy na rozsáhlém evropském bojišti. Návrh na postavení pomníku inicioval pan Radim Košíček z Vlachova Březí společně se členy Militar Car Clubu z Plzně. O vlastní realizaci této památky se zasloužilo město Volary a zastupitelstvo města. Pomník byl slavnostně odhalen 4.května 2002. Čest jeho památce."

stručně

název: památník padlých bitvy o Zhůří
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: železnorudsko
GPS: 49°10'38.6"N, 13°20'2.049"E

popis objektu:
Památník 10 amerických vojáků z roty "I" a "K" z 375. pěšího pluku 90. pěší divize, kteří padli dne 5.května 1945 v bitvě o Zhůří (při osvobozování Československa na konci druhé světové války) lapením do podlé léčky zdánlivého příměří a setkání se svými vojáky. Jmenovitě z Company "I" 357th Infantry Regiment: S Sgt John W. Garner, Pfc Arthur L. Cooperman, Pfc Raymond K. Willenborg, Pfc Jack E. Williams, Pfc Foster R. Carter, Pfc Grant W. Blair, Pvt Roy E. Morwig. Z Company "K" 357th Infantry Regiment: Pfc John Farkas, Pfc Lupe W. Rodrignez.

stručně

název: památník Jana Žižky z Trocnova
kategorie: kultura a památky
podkategorie: pomníky
lokalita: budějovicko
GPS: 48°53'35.599"N, 14°36'5.92"E

popis objektu:
Rodiště Jana Žižky z Trocnova, původní osada Trocnov se skládala ze dvou zemanských dvorců. Je vzdálena 1,5 km od nynější osady Trocnov (do šedesátých let 20. století Zaluží). Někdy v polovině 14. století sídlili na jednom z těchto dvorců zeman Řehoř Žižka s manželkou, kterým se zde kolem roku 1360 narodil syn Jan a prožil zde svá dětská a zřejmě i jinošská léta. Trocnovským areálem lze projít po značeném okruhu. Výchozím bodem je budova Památníků Jana Žižky z Trocnova, v němž jsou uloženy nálezy z obou trocnovských dvorců. Tento Památník byl zřízen z původního poplužního dvora borovanského kláštera, který byl postaven v letech 1678 - 1679 pravděpodobně ze zbytků zdiva trocnovských dvorců. Od Památníku vede značená cesta po hrázi rybníků Horního a Dolního k lesu, kde se nacházejí zbytky dvorce Žižkova strýce Mikše a 9 m hluboká studna náležející k dvorci. Odtud se po hrázi Grandlového rybníka přijde po cestě k místu údajného Žižkova narození, kde se nachází balvan s nápisem vztyčený v roce 1908 a stával Žižkův rodný dub. Dále návštěvník projde kolem monumentálního pomníku husitského hejtmana (díla prof. Josefa Malejovského z let 1958 - 1969) až ke zbytkům Žižkova dvorce. Zde, vpravo od vyznačených základů stála stodola a vlevo, šikmo přes cestu směrem k budově sousedního dvora, byly stáje. Vpředu je odkryta část původního nádvoří. Před dvorcem za cestou, v místě nynější louky, býval rybník.

stručně

název: památník Spálený les
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: klatovsko
GPS: 49°21'51.053"N, 13°19'0.617"E

popis objektu:
Památník popravených osob nacisty v bývalé vojenské střelnici ve Spáleném lese nedaleko Lub u Klatov, kde bylo za druhé světové války v době protektorátu za druhého stanného práva od 31. května do 3. července 1942 zastřeleno 73 osob, z toho 16 žen - Barthová Kamila ze Sušice, Bezděk Rudolf bez stálého bydliště, Bureš Bohuslav z Plánice, Burešová Jarmila z Plánice, Ciněk Karel z Písku, Císař Ladislav ze Suchdola nad Lužnicí, Černý Václav z Písku, Doubek Jan z Bernartic, Doubková Marie z Bernarti, Doubek Alois z Bernartic, Doubek Václav z Bernartic, Dočkal Vladimír ze Sušice, Fabinger Jaroslav ze Strakonic, Fictum František z Puglic, Fürth Karel ze Žichovic, Halíř Jan z Klatov, Hanžla Vojtěch z Budíně u Písku, Heřman Jan ze Suchdola nad Lužnicí, Hrubec František z Bernartic, Hrubcová Cecilie z Bernartic, Hrubec Jaroslav z Prahy 10, Hüblbauer Karel z Prahy 10, Hüblbauerová Marie z Prahy 10, Kalivoda Bedřich z Pocinovic, Kanta František z Myslovic, Karas Maxmilián ze Kdyně, Kazimour Karel z Budětic, Kohout František ze Strakonic, Krzák Severin z Bernartic, Krzáková Antonie z Bernartic, Krzáková Zdeňka z Bernartic, Krzáková Jiřina z Bernartic, Kubec František z Písku, Lukeš František z Bernartic, Lukešová Marie z Bernartic, Lukeš Jaroslav z Bernartic, Mašek Václav z Písku, Matějka Karel z Běšin, Mottl František ze Sušice, Mrzena Josef ze Svatkovic, Nováková Marie z Plánice, Pajerová Marie z Klatov, Partaj Alois z Bernartic, Píša Miloslav ze Strakonic, Přetrhdílo Bedřich z Písku, Raba Václav ze Strakonic, Rajman Karel z Horažďovic, Dr. Rektořík Miroslav ze Strakonic, Rybáková Terezie z Prahy, Rypáček Jan z Hodětína, Singer Leopold ze Sušice, Schejbal Josef ze Sušice, Strobl Jaroslav z Písku, Suttý Josef z Bernartic, JUDr. Svoboda Vladimír z Českých Budějovic, Šebesta Rudolf ze Suchdola nad Lužnicí, Škoda Josef z Horažďovic, Špidra Jaroslav z Písku, Šprasl Václav z Obytc, Štamprech František z Písku, Štangl Jaroslav z Písku, Šteflíčková Marie ze Strakonic, Štěrbáček Klement z Písku, Tomek Bohuslav z Bernartic, Tomeková Marie z Bernartic, Tupý Ferdinand z Bernartic, Tupá Marie z Bernartic, Viktor Josef z Věšína, Viktorová Božena z Věšína, Viktorová Marie z Věšína, Viktor Jiří z Věšína, Vlk Viktor z Písku.

stručně

název: památník William R. Preddy
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°52'41.264"N, 14°22'44.282"E

popis objektu:
Památník bitvy ale hlavně místa zřícení pilota 8. letecké armády (8th US Army Air Force) 1./Lt. Williama R. Preddyho, který byl sestřelen dne 17.dubna 1945 při vzdušném souboji. Nad leteckou základnou v Plané u Českých Budějovic dostal zásah od protiletecké obrany letiště. Startoval se svým P-51 Mustang ten den, jako dalších 800 stíhačů ze základen v Anglii, aby doprovázel přes 1000 těžkých bombardérů na Drážďany a plnil další úkoly - likvidace cílů na území protektorátu - nádraží, skladiště pohonných hmot a letiště. Do protektorátních Čech se ale přesunula německá jednotka Jagdgeschwader 7, vyzbrojená nejmodernějšími proudovými stroji Messerschmitt Me-262 Schwalbe. Mezi jednotky doprovodných stihačů je zařazena také 339. stíhací skupina (339th Fighter Group), která se zúčastnila již útoku předešlý den. 55 jejích Mustangů odstartovalo z mateřské základny Fowlmere v půl dvanácté, po dvou hodinách stíhačky dohonily bombardovací svaz, chvíli se zdržely v jeho těsné blízkosti, aby vzápětí po jednotlivých perutích (Fighter Squadron) zahájily své vlastní mise. Velitel 503. perutě Capt. Raymond F. Reuter vedl svých 19 Mustangů nejprve nad Klatovy, kde zopakovaly krátký útok na zdejší letiště z předchozího dne. Vedoucí letku (Flight) tvořil velitel Capt. Raymond F. Reuter, následoval jej 1./Lt. William R. Preddy, dále 1./Lt. Joseph C. Farrell a jeho „wingman“ McElwee a v podobném složení pak následující 4 letky. Celá sestava perutě se přesunula nad Prahu, kde následující událost popisuje 1./Lt. Joseph C. Farrell "Ve 14.30 byla peruť napadena flakem 20 a 40 mm nad letištěm východně od Prahy. Před střelbou jsem uhnul doleva a ostatní mne následovali. Stroje Capt. Reutera a Lt. Preddyho jsme již neviděli, ale ozvali se nám rádiem. Dohodli jsme se na srazu nad řekou severozápadně od města. Když jsme se blížili ke smluvenému místu, oznámil nám Capt. Reuter, že pronásledují dva Me-262. Po několika minutách se opět ozval a oznámil nám, že v pronásledování pokračuje směrem na jih. To bylo 14.45 a my jsme velitele slyšeli naposledy." Německý letec od Prahy odlétal k další letecké základně na území protektorátu v Plané u Českých Budějovic, nad kterými se bojující letadla ocitla za necelou čtvrthodinu. Německému letci podařilo vlákat oba Mustangy do pasti – vtáhl pronásledovatele do protiletecká obrany letiště a ta zabodovala. Zasáhla Mustang pilotovaný Capt. Reuterem a ten se zřítil nedaleko Boršova nad Vltavou na okraj Farského lesa. Po dopadu explodoval a pilot se zabil. Pilot 1./Lt. Preddy na tom nebyl o moc lepší, s poškozeným mustangem (P-51K SN 44-11623 D7-A) se pokoušel najít místo pro nouzové přistání, ale okolo obce Krocova, kam letec mířil, takových míst mnoho není. Pak stroji zastavil motor a nad Třístovem se letadlo stočilo na jihovýchod, rychle klesalo k osadě Záluží do mírné, stromy zarostlé prolákliny ve stráni, kterou protékal potok. Zachytilo podvozkem o strom, křídlem vrazilo do meze, po několika přemetech se urazila vrtule a rozlomil trup. Pilot přežil, ale přijelo si pro něj Gestapo a nařídilo starostovi jeho převoz do nemocnice. V nemocnici, kam dorazil až po čtyřech hodinách nepříjemné cesty se těžce zraněného pilota ujaly zdravotní sestry. Hans Gerlach, německý parašutista zotavující se v nemocnici, se rovněž snažil pomoci svému protivníkovi a stále si pamatuje Preddyho jméno. Jednadvacetiletý William R. Preddy ale po třech dnech svým zraněním podlehl, měl započteno jedno vzdušné vítězství a jedno pravděpodobné. Ostatky byly po válce pohřbeny v Lorraine, St.Avold ve Francii, vedle ostatků jeho bratra George E. Preddyho, leteckého esa s 27 vítězstvími. padlého 25.12.1944 u Liege v Belgii. Ostatní letci 503. perutě, neznali osud svého velitele a pokračovali v pronásledování Messerschmittu a konečně blízko Plzně dosáhli úspěchu - německý pilot vyskočil, ale pro malou výšku nestihl použít záchranného padáku a zabil se. Na území Čech během útoků na německé letecké základny vedle Capt. Reutera a 1./Lt. Preddyho havarovalo minimálně 7 dalších Mustangů a 2 stíhací bombardéry P-47 Thunderbolt, kteří v roli „kotlářů“ ničili dopravu na železnici. Mezi stíhači to byly nejvážnější ztráty v průběhu války.

stručně

název: památník Capt. Raymond F. Reuter
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: budějovicko
GPS: 48°55'12.12"N, 14°24'56.16"E

popis objektu:
Památník bitvy ale hlavně místa zřícení pilota 8. letecké armády (8th US Army Air Force) Capt. Raymonda F. Reutera, který byl sestřelen dne 17.dubna 1945 při vzdušném souboji. Nad leteckou základnou v Plané u Českých Budějovic dostal zásah od protiletecké obrany letiště. Startoval se svým P-51 Mustang ten den, jako dalších 800 stíhačů ze základen v Anglii, aby doprovázel přes 1000 těžkých bombardérů na Drážďany a plnil další úkoly - likvidace cílů na území protektorátu - nádraží, skladiště pohonných hmot a letiště. Do protektorátních Čech se ale přesunula německá jednotka Jagdgeschwader 7, vyzbrojená nejmodernějšími proudovými stroji Messerschmitt Me-262 Schwalbe. Mezi jednotky doprovodných stihačů je zařazena také 339. stíhací skupina (339th Fighter Group), která se zúčastnila již útoku předešlý den. 55 jejích Mustangů odstartovalo z mateřské základny Fowlmere v půl dvanácté, po dvou hodinách stíhačky dohonily bombardovací svaz, chvíli se zdržely v jeho těsné blízkosti, aby vzápětí po jednotlivých perutích (Fighter Squadron) zahájily své vlastní mise. Velitel 503. perutě Capt. Raymond F. Reuter vedl svých 19 Mustangů nejprve nad Klatovy, kde zopakovaly krátký útok na zdejší letiště z předchozího dne. Vedoucí letku (Flight) tvořil velitel Capt. Raymond F. Reuter, následoval jej 1./Lt. William R. Preddy, dále 1./Lt. Joseph C. Farrell a jeho „wingman“ McElwee a v podobném složení pak následující 4 letky. Celá sestava perutě se přesunula nad Prahu, kde následující událost popisuje 1./Lt. Joseph C. Farrell "Ve 14.30 byla peruť napadena flakem 20 a 40 mm nad letištěm východně od Prahy. Před střelbou jsem uhnul doleva a ostatní mne následovali. Stroje Capt. Reutera a Lt. Preddyho jsme již neviděli, ale ozvali se nám rádiem. Dohodli jsme se na srazu nad řekou severozápadně od města. Když jsme se blížili ke smluvenému místu, oznámil nám Capt. Reuter, že pronásledují dva Me-262. Po několika minutách se opět ozval a oznámil nám, že v pronásledování pokračuje směrem na jih. To bylo 14.45 a my jsme velitele slyšeli naposledy." Německý letec od Prahy odlétal k další letecké základně na území protektorátu v Plané u Českých Budějovic, nad kterými se bojující letadla ocitla za necelou čtvrthodinu. Německému letci podařilo vlákat oba Mustangy do pasti – vtáhl pronásledovatele do protiletecká obrany letiště a ta zabodovala. Zasáhla Mustang No.44-72485 kódového označení D7-J (P-51D SN 44-72485 D7-J) pilotovaný Capt. Reuterem a ten se zřítil nedaleko Boršova nad Vltavou na okraj Farského lesa. Po dopadu explodoval. Podle pozorování místních obyvatel, kteří doběhli na místo havárie se roztrhala stíhačka i tělo letce. Reuter byl po své tragické smrti pohřben v Boršově nad Vltavou, později byl exhumován a jeho ostatky převezeny na vojenský hřbitov US Military Cemetery Lorraine poblíž města St. Avold ve Francii.

stručně

název: pamětní deska osvobození Železná Ruda
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: železnorudsko
GPS: 49°8'15.038"N, 13°14'3.81"E

popis objektu:
Pamětní deska s nápisem: "1.5.1945 vstoupila 2. pěší divize 3. americké armády generála G.S. Pattona do Železné Rudy. Thank you boys."

Šumava.cz