název: nádraží Alžbětín - Bayerisch Eisenstein kategorie: doprava podkategorie:nádraží lokalita: železnorudsko GPS: 49°7'18.616"N, 13°12'33.554"E
popis objektu:
Vlakové nádraží na trati 183 (Plzeň - Železná Ruda Alžbětín) a na německé straně Regen - Plattling. Roku 1877, kdy rakouský císař společně se svým bavorským královským kolegou otevírali zbrusu novou „střídací štaci Eisenštejnskou“, jak nádraží nazývala státní smlouva z roku 1873. Tento dokument stanovil také dodnes přetrvávající raritu zdejší železniční stanice: „nádraží eisenštejnské… založí se… tak, že prostředek jeho bude se dotýkati čáry pomezní.“ Takže důstojná nádražní budova symetrické koncepce se dvěma dvoupatrovými stavbami na křídlech a spojovací částí, vybudovaná dělníky Bavorské východní dráhy, je do dnešních dnů přesně ve svém středu rozdělena státní hranicí. Společně s nádražní budovou je takto rozděleno i kolejiště. Konec říše Habsburků a zrod ČSR nepřinesl mnoho nového. Trať i s polovinou železnorudského nádraží převzaly ČSD, které obzvláště v polovině 30. let šikovně podchycovaly stoupající zájem o turistiku na Šumavě. V závěru října 1938 – na základě ujednání mnichovské dohody – postoupily ČSD českou polovinu železnorudské stanice včetně tratě až do Nýrska Německu. Válku i její závěr však tady drážní zařízení přečkalo bez pohromy a první český motoráček mohl z Nýrska do společného nádraží v Železné Rudě Alžbětín jet již 2. června 1945. První poválečná léta byla v tomto koutě Šumavy ve znamení zvýšené nákladní přepravy z ČSR na západ. Současně se ale objevilo něco, co železnice od svého zvyku tady v Železné Rudě ještě nepoznala. Z příkazu americké armády bylo kolejiště na hraniční čáře rozděleno dřevěnými zábranami. Po roce 1948 byla celá oblast prohlášena za uzavřenou, čímž veřejnou osobní dopravu odsoudili k zániku. Dne 3. září 1953 byla Železná Ruda Alžbětín jako přechodová stanice zrušena, česká osobní pokladna zazděna, budovu i nádraží přeťaly zátarasy. Tentokrát fortelnější než ty americké. Tady byla ona pověstná hranice dvou světů. Osobní doprava končila v předposlední zastávce Železná Ruda – město a vlaky odtud couvaly zpět na nádraží Špičák. Již před listopadem 1989 se tu a tam hovořilo o znovuaktivování Železné Rudy Alžbětín jako přechodové stanice. Zůstalo jen u úvah. Nebývalým tempem se události hnuly až na konci roku 1989. Po podpisu oficiální dohody v dubnu 1990 byla za jediný rok uskutečněna rekonstrukce tratě i společného hraničního nádraží. Dne 2. června 1991 se vlaky znovu rozjely. Dále pokračuje železniční trať 905 z Bayerisch Eisenstein do Plattlingu, přičemž ve Zwieselu odbočuje trať 906 do Grafenau a trať 907 do Bodenmais. Na těchto železničních tratích poskytuje řádnou osobní přepravu výhradně soukromý přepravce pod označením WaldBahn.
Šumava A-Z: nádraží
Šumava: železnorudsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: nádraží Nemilkov kategorie: doprava podkategorie:nádraží lokalita: klatovsko GPS: 49°17'5.257"N, 13°20'39.586"E
popis objektu:
Vlakové nádraží na trati 185 (Horažďovice předměstí - Domažlice). Jedno z mála nádraží ze kterého je vidět sousední nádraží (Běšiny), ne že by bylo tak blízko, ale díky výškovému profilu objíždí celé údolí, dokonce se zde původně uvažovalo o výstavbě zubačky.
Šumava A-Z: nádraží
Šumava: klatovsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: nádraží Klatovy kategorie: doprava podkategorie:nádraží lokalita: klatovsko GPS: 49°24'5.187"N, 13°16'26.441"E
popis objektu:
Vlakové nádraží na trati 183 (Plzeň - Železná Ruda) a 185 (Horažďovice předměstí - Domažlice). Jedná se o budovu z padesátých let minulého století, neboť v poledne 20. dubna 1945 bylo bombardováním americkým letectvem naprosto zničeno nádraží v Klatovech (v 8 hodin a ještě v 17 hodin bylo napadeno rovněž hloubkaři) neboť jím projižděl německý vlak s municí, a proto byla zahájena výstavba nového nádraží, otevřeného v roce 1959.
Šumava A-Z: nádraží
Šumava: klatovsko
šumavská poloha: mapy.cz
název: nádraží Běšiny kategorie: doprava podkategorie:nádraží lokalita: klatovsko GPS: 49°18'17.678"N, 13°18'12.867"E
popis objektu:
Vlakové nádraží na trati 185 (Horažďovice předměstí - Domažlice). Jedno z mála nádraží ze kterého je vidět sousední nádraží (Nemilkov), ne že by bylo tak blízko, ale díky výškovému profilu objíždí celé údolí, dokonce se zde původně uvažovalo o výstavbě zubačky.
Šumava A-Z: nádraží
Šumava: klatovsko
šumavská poloha: mapy.cz