Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava

Nové Hutě (historické)

Šumava A-Z: města a obce
lokalita: churáňo-zadovsko


informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Stará Pošta, Hartmanice - ubytování na Šumavě




tato galerie je propojena s objektem

Nové Hutě






Informace o objektu Nové Hutě:

Šumavská obec leží v nadmořské výšce 1025 m n. m. v údolí Vydřího potoka (německy Thierbach). V blízkosti obce na úbočí hory Přilba (německy Helmit) se nachází středisko zimních sportů se čtyřmi lyžařskými vleky. Jako první historicky doložitelné trvalé osídlení území, na kterém se dnes nacházejí Nové Hutě, je uváděna sklárna, jejímž nájemcem byl mistr sklář Johann Pock (psáno též Bock). Sklárna stála již roku 1686 v oblasti dnešních Pokových Hutích (Bockhütte, při silnici do Vimperka, pod kótou 1061 m n. m.). Rodina Pocků byla jednou z nestarších sklářských rodin, známa je již z doby před třicetiletou válkou z Jáchymova. Rostoucí odbyt skla až do dalekých zemí vedl v roce 1715 k vybudování nové sklárny. Po roce 1754 přebírá Pockovu sklárnu Benedikt Adler. Původně německá dřevařská a sklářská osada je prvně zmiňována v roce 1840. v roce 1865 je známa lesovna. Kolem roku 1880 se ves stává jedním ze středisek výroby zápalek, jejichž výrobu zde založil Michal Fuchs, od něhož převzal výrobu v roce 1892 Josef Stadler. Objekt továrny v roce 1919 převzal Alexandr Stögbauer a provozoval zde pilu - v současnosti už jen nerozeznatelné základy. Také dřívější sklárna, která vyráběla převážně tabulové sklo a předměty denní potřeby, roku 1881 přešla sklářská huť do vlastnictví firmy Meyr s Neffe bratří Karla a Hugo Králíkových. Osídlení bylo v místě rozptýlené a k obci náležely osady a samoty Weiler, Staré Hutě (Höfe Althütte), Pokovy Hutě (Bockhütte), České chalupy (Böhmhäuser), Franzensthal, Froschau, Granitz, Pláně (Planie) a Neuhütte zvané také Unterkaltenbach. S rozvojem sklářství vznikají na námi sledovaném území další sklárny. Do roku 1825 existují sklárny v místech nazvaných: Althütte - na svahu Přilby, dnes Staré Hutě, Planie - severním směrem, při silnici Kvilda - Vimperk, dnes Pláně, Unterkaltenbach - Neuhütten - u Studeného potoka pod vrchem s kótou 1017 m n. m., dnes Nové Hutě - Polesí. Osídlení dále vznikalo v místech: Kaltenbach - zde vzniklo centrum obce, kde se dodnes stojí kostel, fara, hřbitov, budova prvního hotelu v obci, dále škola, obchod s hospodou (dnes rozvalina), pošta a správní úřad atd. Böhmhäuser - oblast, kde dnes stojí naše chata, jižně od centra obce. Granitz - při silnici na Svinná Lada. Franzensthal - poněkud stranou ležící Františkov, v údolí Vltavy, patří též do katastru obce. Obyvatelstvo přicházelo jak z německých oblastí, tak i z českého vnitrozemí. Postupně však převážil německý živel, a před druhou světovou válkou veškeré obyvatelstvo obce (kromě několika českých úředníků) hovořilo německy a hlásilo se k německé národnosti. V roce 1930 žilo v obci 1724 převážně německy mluvících obyvatel. Jen některá jména starousedlíků mohou znít česky, jako Matejka, Nowotny, Kralik, Hajek, Woldrich, Randak, Kubitschek atd. Koncem 19. století s rozvojem nových technologií a s nahrazováním dřeva uhlím přichází krize sklářství na Šumavě. Úpadek skláren na Nových Hutích uvolnil prostor pro nové podnikání. Na Františkově vzniká papírna a v místě Unterkaltenbach továrna na zápalky. Kromě těchto příležitostí a obecně zpracování dřeva, skýtalo vždy obživu zemědělství. Pěstovalo se obilí, zejména žito a oves, brambory, zelí a řepa. Významnou úlohu hrál chov skotu - v roce 1945 bylo v Nových Hutích více než 800 krav. Nesmělé počátky cestovního ruchu se datují do třicátých let, kdy přijížděli první hosté na letní byt. V obci byly dva hostince s pokoji pro turisty a na svahu Přilby u lesa postavili příznivci lyžování z Nových Hutí a zejména z Vimperka chatu pro lyžaře. Podobně jako i jinde v pohraničí, přihlásila se před válkou většina obyvatel k nacionálně-socialistické ideologii reprezentované Sudetoněmeckou stranou. Obyvatelé Kaltenbachu se stali občany Třetí říše, za kterou odjížděli bojovat na fronty druhé světové války. Antifašisté, učitelé a dokonce i fyzicky postižení obyvatelé obce byli pronásledováni a posíláni do koncentračních táborů. V továrně na Františkově se vyráběly díly pro letadla Messerschmitt. V roce 1945 žilo na území Nových Hutí v 216 domovních číslech 1442 obyvatel. Po válce pak byla naprostá většina obyvatel odsunuta, hlavní vlna odsunu se uskutečnila v roce 1946, ale lidé postupně odcházeli i v dalších letech. Velká většina opuštěných domů byla v následujících desetiletích srovnána se zemí. Obec nadále nese jen český název Nové Hutě, německý název Kaltenbach (Studený potok) se přestal používat. Nové obyvatelstvo přichází nejen z blízkých českých vesnic na Zdíkovsku, ale i ze vzdálených koutů tehdejšího Československa. Nyní rekreační a lyžařské středisko. Název Kaltenbach je dán podle polohy u Studeného potoka. Významní rodáci: Wilhelm Kralik von Meyrswalden (1807-1877) - český podnikatel ve sklářství a Otto Herbert Hajek (1927-2005) - malíř a sochař. Německý název Kaltenbach.


RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky