Apartmán Rudík

Apartmán Pošta

Šumavský MED ze strání pod svatým Bartolomějem.

Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava
Šumava

železářská huť sv. Klimenta, Plasy

Šumava A-Z: technické
lokalita: plzeňsko


informace přináší šumavské ubytování:

apartmány Rudík, Železná Ruda - ubytování na Šumavě




tato galerie je propojena s objektem

železářská huť sv. Klimenta, Plasy






Informace o objektu železářská huť sv. Klimenta, Plasy:

V letech 1827 - 1829 vystavěl kníže Metternich v Plasích železárnu (původně zvanou Viktorova huť). Hlavním důvodem byly zřejmě dostatečné zásoby dřeva ve vlastních lesích, z něhož bylo vyráběno dřevěné uhlí, při užívaném způsobu výroby železa nezbytné. Dalším energetickým zdrojem byla řeka Střela a ložiska uhlí v nedalekém Kaznějově. Železná ruda byla získávána z drobných nalezišť v blízkém okolí. Vysoká pec patřila k typu dřevouhelných pecí s otevřenou hrudí, zvaných belgické. Surové železo bylo zpracováno sléváním, přetavováním v kuplovně, zkujňováním a od roku 1859 i válcováním. Železárna dosáhla největšího rozmachu kolem poloviny 19. století. Knížecí železárna sestávala z vysoké pece, kuplovací pece s parním strojem, slévárny kovů, sedmi bucharů, táhla a váhovny, mechanické dílny se šesti soustruhy, hoblíky, šroubořezy a lisy. V roce 1843 zaměstnávala 124 horníků, 26 hutních dělníků, 75 slévačů a čističů, 45 železářských kovářů, 45 zámečníků, soustružníků a modelářů a 35 uhlířů. Ročně se tu vyrobilo 18.000 centů surového železa, 8.000 centů litinového zboží a 7.800 centů nářaďového železa. Vše se vyrábělo podle francouzských nákresů, posílaných kancléřem z Paříže. Huť zaměstnávala až 300 dělníků a jako největší podnik v obvodu plzeňské živnostenské komory měla roční obrat kolem čtvrt milionu zlatých.  Plaská huť vyráběla široký sortiment železářského zboží, zásobovala zemědělství i začínající průmysl nářadím, stroji a výrobky běžné potřeby. Velkou část výrobků tvořila litina strojní a užitková, funerální ale i do módy přicházející litina umělecká (Kunstguss). V sedmdesátých letech 19. století se výroba kvůli vysokým nákladům na dovoz rudy začala prodražovat. Po smrti kancléře Metternicha zdědil železnou huť jeho syn Richard. Při velké povodni v roce 1872 byla huť značně poškozena a v roce 1875 byl provoz železárny zastaven. Postupem času byly objekty prodávány, případně bourány na stavební materiál. Až v roce 1963 byla huť prohlášena za technickou památku. Koncem 90. let město Plasy přijalo projekt záchrany plaské hutě. Opravila se hlavní budova, zachránila se umělecká litina. V roce 2004 byla zřízena i výstavní síň, která je zaměřena na historii plaské hutě a výrobků z litiny. Při procházce po Plasích je možné zhlédnout i další výrobky umělecké litiny - kašnu, kandelábry a lucerny, domovní čísla na některých budovách, náhrobky a kříže na hřbitově. K významným dílům litinové funebrální plastiky patřila výzdoba metternichovské hrobky a náhrobky ředitele panství Jana Nussbauma a hutního ředitele Josefa Blümela na plaském hřbitově. Metternich věnoval také nádherný železný pomník na paměť zesnulých cisterciáků na plaský hřbitov. Řada křížů z plaské huti je také rozeseta po celém kraji. Z plaské produkce jsou i litinové empírové hraniční sloupy panství s nápisem HERRSCHAFT PLASS na silnici do Plzně a v Potvorově. Litinová je také náhrobní výzdoba na okolních hřbitovech (Kožlany, Kralovice, Křečov, Sulkov, Manětín, Nečtiny, Plzeň, Potvorov a Rabštejn). Další monumentální litinové prvky zdejší provenience zdobí exteriér zámku v Kynžvartu. Sbírka plaské umělecké litiny je soustředěna v muzeu v Mariánské Týnici a Plasích. Plaské památky ovšem najdeme také v Praze - sousoší sv. Luitgardy (na Karlově mostě v Praze nechal na svůj náklad postavit od sochaře Matyáše Brauna plaský klášter za opata Tyttla), v kostele kláštera na Strahově je na oltáři nádherný tabernákl, pokrytý želvovinou, z plaského kláštera z roku 1715. Slavnostní otevření výstavní síně plaské litiny (historie železárny a výrobků z litiny), obnovené hutě a restaurované sochy sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna před hutí, se konalo dne 26. května 2005.


RetourEx - směnárna na Šumavě

Webmuzeum starých internetových stránek

Nálepky